Petr Kubec, ČSOB Asset Management:
Amerika dnes volí svého 45. prezidenta. Přestože předvolební průzkumy mírně favorizovaly Hillary Clintonovou před Donaldem Trumpem, pojďme se podívat, jaké by byly případné ekonomické a tržní dopady, pokud by ten který kandidát po svém zvolení plnil své předvolební sliby.
Nový prezident změní daňový systém
Hlavním bodem programu Hillary Clintonové v oblasti daňového systému je omezit americkým firmám možnost platit daně mimo USA, což by mělo zvýšit daňové zatížení amerických nadnárodních korporací. Na druhou stranu Clintonová chce daňově méně zatížit malé a střední podniky. Nicméně všechna navrhovaná opatření prezidentské kandidátky mají být rozpočtově pozitivní.
Co se týká placení daní americkými korporacemi mimo USA, má Donald Trump obdobný plán jako Clintonová. Nabízí však výrazné snížení korporátní daně a možnost repatriace zisků do USA za zvýhodněných podmínek. Jeho plán by měl být pro korporátní zisky, a tudíž i pro akcie amerických sp...
Jeremy Monk, AKRO investiční společnost, a.s.:
Poté, co společnosti poskytly své finanční informace a zprávy, mohou prognózy analytiků přidat nějakou další hodnotu? Pokud ano, jak často a kolik?
Studie společnosti AKRO, která porovnává přesnost prognóz analytiků a prognóz vedení firem, ukazuje, že takzvané „následné“ prognózy analytiků, tj. takové, které jsou provedeny následně po poskytnutí finančních výsledků a informací od vedení, jsou obecně přesnější. Ukazuje se, že přesnost prognóz analytiků je co do četnosti i významu větší.
Pokud budou analytici schopni poskytnout náhled se zřetelem na konkrétní měřítka hodnoty, zdá se logické předpokládat, že tomu bude stejně v případě u méně konkrétních měřítek hodnoty, např. kvalitu řízení, výhled průmyslového odvětví. V době, kdy odvětví „aktivní“ správy aktiv dostává špatnou publicitu a mnoho výzkumných oddělení snižuje stavyi, výsledky by měly poskytnout čas k zamyšlení.
Prognózy analytiků se „trefují“ častěji...
Studie porovn...
Petr Šimčák, CFA, Pioneer Investments ČR:
Většina z nás je však přesvědčena o tom, že vzdělání otevírá cestu k lepší kvalitě života, včetně finanční situace.
Mít obavy z budoucnosti je přirozené. Co nám, Čechům, dělá největší vrásky? Obavy z finanční tísně a chudoby... . Ty velmi silně anebo silně pociťuje více než šest z deseti dotázaných (62 %). Klíčem k pozitivnímu vlivu na osobní finance přitom může být vzdělání.
Více než polovina dotazovaných cítí nejistotu a strach také z dlouhodobé nemoci (54 %) nebo z dalšího politicko-ekonomického vývoje v Evropě a ve světě (56 %). Nezanedbatelná je i obava z válečného konfliktu a ztráty svobody (51 %), obava ze ztráty zaměstnání (54 %), ale i nejistota a strach z rozpadu partnerského vztahu a ze samoty, kterou pociťuje více než třetina spoluobčanů (37 %). Zhruba 7 % dotazovaných pak trápí jiné problémy, mezi nimiž se nejčastěji objevují obavy ze závislosti na alkoholu, kouření nebo hracích automatech a také strach ze smrti blízkých a o...
Jakub Kučera, RSJ, Praha, Česká republika:
Nejeden investor se jistě zamyslel nad tím, jak jeho portfolio ovlivní globální změna klimatu. Má smysl investovat do zemědělské půdy v zemích, kde hrozí její vyschnutí? Co hotelové komplexy v monzunových oblastech? A jak to bude s ropným průmyslem, pokud bude muset omezit těžbu, aby se hladina skleníkových plynů v atmosféře udržela na přijatelné úrovni?
Člověk by čekal, že zrovna pojišťovny s tímto rizikem umějí zacházet dobře, ne-li nejlépe. Klimatické změny totiž ohrožují jejich podnikání velmi očividným způsobem. Náhlé výkyvy v počasí a z toho plynoucí extrémní úkazy jako jsou sucha, záplavy nebo hurikány, vedou k tomu, že pojišťovny musejí na pojistkách vyplácet rostoucí sumy. Tento vývoj pojišťovny chápou poměrně dobře a postupně upravují své sazby, aby zvýšené riziko zohlednily. O to více je zarážející, že při rozhodování, do čeho vloží své peníze, rizika spojená s globálním oteplováním spíše ignorují. Přitom nesmíme zapomínat, že...
Jana Urbánková, Česká spořitelna, a.s.:
České státní dluhopisy už delší dobu nepatří z pohledu výnosů právě mezi investiční hity. Na vině je nízká inflace doma i v zahraničí a také klesající výnosnost státních dluhopisů v eurozóně. V posledních měsících se proto dá mluvit dokonce o rekordně nízkých výnosech českých státních dluhopisů. Přesto je o ně na trhu pořád velký zájem. Na první pohled nelogická záhada, má přitom racionální vysvětlení. Především je to strategie zahraničních investorů, kteří nakupují hlavně naše státní dluhopisy s dobou splatnosti do tří let. Očekávají totiž, že skončí kurzový závazek koruny a na jejím posílení vydělají. Jsou proto ochotní přijmout i současný záporný výnos, a tedy de facto platit za to, že půjčují státu peníze. K tomu se přidává i letošní relativně nízká emise dludopisů. Díky příznivému ekonomickému vývoji Česka, z toho plynoucího vyššího výběru daní a také nižším veřejným investicím, dosáhne rozpočet pravděpodobně přebytku okolo 2...
Jiří Šimara, CYRRUS, a. s.:
S touto zajímavou větičkou se investor setkává u všech investičních nabídek od seriózních společností. Tato zásada vychází z logické úvahy, že neexistuje žádná příčinná závislost mezi růstem ceny daného aktiva v minulých obdobích a opakováním tohoto scénáře i v budoucnosti. Investor by se tak neměl slepě spoléhat jen na to, že pokud akcie či fondy posilovaly v předchozích letech, tak budou mít pozitivní výkonnost i v nadcházejících obdobích.
I přes znalost této zásady má nemalá část investorské obce přesto tendenci podléhat představě o fungující sezónnosti na finančních trzích. Častokrát se tak můžeme dočíst například o zaručeně přicházející korekci akciového trhu kvůli tomu, že se blíží květen, který je spojen s více než dobře známou frází „sell in May and go away“. Frází, která investora nabádá k vyprodání jeho portfolia a ke stažení se z trhu. Síla těchto burzovních pranostik je nepochybně v jejich jednoduchosti a snadné zapamatovatelnosti. I mírně ...
Jean Karbouyan, Amundi – Paříž:
Průmyslová automatizace prostřednictvím robotiky – která je známá také jako robotizace – se poprvé představila v 60. letech 20. století a nyní zažívá novou fázi své expanze, která je spojena s růstem produktivity, se zlepšováním kvality hotových produktů a s potřebou kompenzace zvyšování mezd.
Tato studie posuzuje základní aspekty trhu s průmyslovými roboty v souvislosti s hnacími silami růstu a potenciálními konkurenčními výzvami, jimž čelí etablovaní hráči na trhu.
Podle Mezinárodní robotické federace (International Federation of Robotics – IFR) bylo v roce 2014 prodáno 230 tisíc průmyslových robotů (+29 % ve srovnání s rokem 2013) v celkové hodnotě 11 miliard USD (+13 % ve srovnání s rokem 2013). Pro období mezi lety 2014 a 2018 se očekává růst ve výši přinejmenším 15 % ročně a v roce 2018 by mělo být prodáno 400 tisíc robotů.
Odhaduje se, že v současné době je 10 % výrobních úkolů vykonáváno roboty, což je číslo, které by v roce 2025 mohlo činit 25 %...
Lukáš Vácha, Conseq Investment Management, a. s.:
Strašák záporných úrokových sazeb je tu s námi již dlouho. Zatím na tom sice nejsme tak špatně jako střádalové v některých západoevropských zemích, kteří bankám již platí úrok za to, že u nich mohou mít své peníze, nicméně i se zdejší černou nulou se konzervativní investoři velmi obtížně smiřují.
Ať se to někomu líbí nebo ne, získat vyšší výnos nutně znamená podstoupit větší investiční riziko. Odvážnějším investorům se však od června rozšířily možnosti v podobě snížení limitu pro investice do fondů kvalifikovaných investorů na 1 mil. CZK. Ty tolik nejsou sešněrovány legislativními pravidly, a mohou tak investovat do aktiv, ke kterým se napřímo běžný investor jen tak nedostane. Za poslední 3 roky, kdy je platná nová fondová legislativa, která vznik nových alternativních fondů zjednodušila, vzniklo na českém trhu několik úspěšných fondů zaměřených na nemovitosti, pohledávky, obchodní podíly v nekotovaných firmách, ale i investiční vína, a...
Jiří Šimara, CYRRUS, a. s.
Investoři neustále hledají atraktivní produkty, do kterých by mohli vložit své peníze a v ideálním případě na nich co nejrychleji vydělat. Takovýto přístup je sám o sobě logický a můžeme klidně říci, že i zdravý. Vždyť nebýt investorů ochotných akceptovat určité riziko s vidinou zisků jen stěží by světlo světa spatřily produkty, které razantně změnily naše životy. Jako příklad může sloužit třeba společnost Apple, které investoři také věřili a při IPO vložili svou důvěru v její management i plánované produkty. Kdo se k tomu tehdy odhodlal, nyní jistě nelituje. Obdobných případů bychom našli celou řadu a nemusí se přitom jednat jen o ty z poslední doby. Investoři byli hybnou silou inovací už od nepaměti. Každý vynálezce totiž potřeboval v začátcích kapitál, aby mohl svůj nápad dál rozvíjet a dotáhnout jej až do komerčního prodeje.
Stejný proces pokračuje i v současnosti, jen v mnohem větším měřítku. Opakovaně například žádá investory o čerstvý kap...
Petr Šimčák, Pioneer Asset Management, a.s.:
Pro úspěch v investování je jedním z klíčových ukazatelů délka investičního horizontu, tedy výdrž. Jak ale ukázal jeden z průzkumů na toto téma: třetina Čechů nemá dostatečnou vůli, aby si na výnos z investice počkala v horizontu 20 či více let. Jen 13,5 % oslovených se domnívá, že takový časový horizont je pro investice ideální, případně takovou investici už využívá.
Vytrvalost je přitom v investování velmi důležitá a investoři za ni většinou mohou být odměněni nižší volatilitou a vyšším výnosovým potenciálem. To, že se třetině populace jeví dvacetiletý časový horizont pro investování jako příliš dlouhý, však lze do určité míry pochopit. Naše životní cíle a plány se v čase vyvíjejí, stejně jako finanční trhy, a nemusí to být vždy podle našich původních představ. Na druhou stranu se tak ochuzujeme o možnost nechat čas, aby na naši investici odvedl významný kus práce a zhodnotil ji.
Za nejlepší životní investici více než polovina ...