Průmysloví roboti: začátek megatrendu
Jean Karbouyan, Amundi – Paříž:
Průmyslová automatizace prostřednictvím robotiky – která je známá také jako robotizace – se poprvé představila v 60. letech 20. století a nyní zažívá novou fázi své expanze, která je spojena s růstem produktivity, se zlepšováním kvality hotových produktů a s potřebou kompenzace zvyšování mezd.
Tato studie posuzuje základní aspekty trhu s průmyslovými roboty v souvislosti s hnacími silami růstu a potenciálními konkurenčními výzvami, jimž čelí etablovaní hráči na trhu.
Podle Mezinárodní robotické federace (International Federation of Robotics – IFR) bylo v roce 2014 prodáno 230 tisíc průmyslových robotů (+29 % ve srovnání s rokem 2013) v celkové hodnotě 11 miliard USD (+13 % ve srovnání s rokem 2013). Pro období mezi lety 2014 a 2018 se očekává růst ve výši přinejmenším 15 % ročně a v roce 2018 by mělo být prodáno 400 tisíc robotů.
Odhaduje se, že v současné době je 10 % výrobních úkolů vykonáváno roboty, což je číslo, které by v roce 2025 mohlo činit 25 %.
Za tímto růstem můžeme najít dva faktory, které vedou k závěru, že poměr robotizace se bude v následujících letech i nadále zvyšovat.
Zaprvé, technologický pokrok má za následek vyšší růst produktivity. Podle společnosti Boston Consulting Group (BCG) se výkon průmyslových robotů za poslední dekády zvyšoval každoročně o 5 %, což je trend, který by měl pokračovat i nadále. Zadruhé, pokles ceny komponent, jako jsou senzory, obrazovky a procesory, který se odrazil v nižší ceně za samotné průmyslové roboty (-27 % za posledních 10 let za robota určeného ke svařování, -22 % během následujících 10 let podle BCG), vedl ke zkrácení doby finanční návratnosti ve prospěch zákazníka. Investice do průmyslových robotů se stále více promítá v neprospěch najímání zaměstnanců, přičemž tato skutečnost platí jak na rozvinutých trzích, tak i na těch, které se teprve rozvíjejí. Opět podle BCG je zlomovým bodem okamžik, kdy jsou náklady na podobného robota o 15 % nižší než na zaměstnance.
Jaké jsou regionální, sektorové a technologické trendy na tomto trhu?Co se týče regionální perspektivy, pak 75 % očekávaných prodejů průmyslových robotů se v roce 2018 uskuteční v pěti zemích na světě: v USA, Japonsku, Jižní Koreji, Německu a Číně. S výjimkou Číny měly tyto země historicky vysoce rozvinuté oblasti automobilismu a elektroniky, a i nadále by měly v budoucnu patřit mezi největší světové uživatele průmyslových robotů. Bylo to zejména Japonsko, které si pro nejbližších 5 let stanovilo cíl v podobě robotizace 25 % svých velkých korporací a 10 % svých malých a středních podniků.
Čína se v roce 2014 stala největším pořizovatelem průmyslových robotů, když na ni připadlo 25 % celkových světových prodejů. Tento nárůst pomáhá Číně splnit dva cíle, konkrétně kompenzaci strukturálního nárůstu místních mezd a řešení nedostatku pracovních sil, který je spojen s demografickými trendy. Čínská vláda si z robotizace vytvořila pilíř své strategie přesměrovat místní průmysl směrem k výrobě s vyšší kvalitou. Například 80 % továren v provincii Guangdong má být podle plánu automatizováno do roku 2020. Za rok 2014 může být 40 % růstu globálního prodeje průmyslových robotů připsáno poptávce z Číny; do roku 2018 bude mít Čína největší instalovanou flotilu robotů na světě. A tento růst by měl díky aktuálnímu nízkému rozšíření robotů v čínském průmyslu pokračovat daleko za rok 2018 (pouze 35 robotů na 10 tisíc zaměstnanců v roce 2014, ve srovnání s globálním průměrem 66 a dokonce 478 v Jižní Koreji).
Co se týče jednotlivých sektorů, aplikace průmyslových robotů se stále více liší. Zatímco 40 % průmyslových robotů, které jsou v současnosti využívány, můžeme nalézt v automobilovém průmyslu, kde je výroba automatizována již z 95 %, očekává se, že tento podíl se sníží ve prospěch jiných průmyslových odvětví, která stále disponují nízkou úrovní rozšíření. Tento růst by měly zažívat zejména oblasti elektroniky, logistiky, letectví a výroby potravin.
Z technologického úhlu pohledu rozvoj kolaborativní robotiky – roboty, které jsou menší, lehčí a vybavené senzory – umožňuje integraci robotů do výrobního řetězce po bok skutečných lidských spolupracovníků. Kromě rozšíření rozsahu aplikace této technologie zvyšují tyto „coboty“ svou zákaznickou základnu, jelikož už i malé a střední podniky jsou rovněž schopny dostat se k těmto technologiím za rozumnou cenu. Například společnost Universal Robots oznámila, že finanční návratnost jejích robotů činí 195 dní jejich užívání.
A zatímco coboty byly původně vyvinuty novými hráči na trhu, jako jsou společnosti Universal Robots a ReThink, pak všichni tradiční hráči na trhu, jako jsou společnosti ABB, KUKA, FANUC a Yaskawa, v posledních dvou letech představili své vlastní modely, a brzy by již měli trhu dominovat díky mezinárodnímu dosahu svých distributorských sítí.
Jakým výzvám čelí aktuální lídři v oblasti průmyslové robotiky?S ohledem na strategickou prioritu, kterou čínská vláda připisuje průmyslovým robotům, a která si klade za cíl mít tři až pět národních korporací, jež by byly na mezinárodním poli konkurenceschopné do pěti let, stojí za to se blíže věnovat této hozené rukavici, kterou Čína předkládá globálním společnostem působícím v této oblasti.
V současné době je v Číně několik stovek výrobců průmyslových robotů. Zatímco většina z nich patří do skupiny výrobců s nižší kvalitou, jejich podíl na domácím trhu neustále roste. Podle IFR bylo 28 % robotů prodaných v roce 2014 v Číně prodáno místními společnostmi. Cílem čínské vlády je tento podíl do roku 2020 zvýšit na 40 %. Věříme však, že v krátkodobém horizontu představuje konkurence z Číny pro mezinárodní korporace jen omezenou hrozbu. Podle našeho názoru expanze Číny do skupiny výrobců s vyšší kvalitou čelí dvěma překážkám, a to jak doma, tak i v zahraničí.
Zaprvé, aby čínští výrobci zvýšili přesnost a spolehlivost, budou se muset obrátit na dodavatele, kteří dominují výrobě v oblasti kritických komponent, jako je převodovka (Nabtesco/Harmonic Drive Systems), které představují jednu třetinu výrobních nákladů na průmyslového robota. Tato skutečnost výrazně sníží cenovou výhodu čínských výrobců. Zadruhé, mnoho přidané hodnoty v robotice má na svědomí software (jednoduchost programování, intuitivní kontrola apod.), což je oblast, v níž čínští výrobci i nadále postrádají potřebné znalosti. Nadto bude pro poskytování after-sales služeb (oprav) třeba být přítomný na místním trhu. Bude tudíž třeba realizovat mnoho investic s cílem vyvinout mezinárodní síť kvalifikovaných inženýrů, kteří budou placeni lokální mzdou. Jelikož čínští výrobci s technologiemi zaostávají, zdá se, že čínská vláda dává přednost partnerství se západními společnostmi.
V krátkodobém horizontu by další konkurenční výzvu mohly představovat technologické společnosti, které dávají najevo svůj zvýšený zájem o trh s robotikou.
Například Google v posledních letech investoval přibližně do 10 společností spojených s robotikou, a to přitom mnohem méně z důvodu chybějící jasně definované strategie, ale spíše z přesvědčení, že robotika se pro budoucnost stane klíčovou technologií. Mezi nákupy tohoto amerického obra patří společnost Industriel Perception, která vyrábí roboty používané v logistice a průmyslu. Společnost Amazon v roce 2012 koupila společnost Kiva Systems, což je výrobce mobilních robotických řešení, která optimalizují logistiku ve skladech. Řešení, které předtím bylo určeno na trh s cílem je prodat, je nyní exkluzivně používáno interně.
V neposlední řadě je třeba říci, že trh s robotikou k sobě pravděpodobně přitáhne pozornost společností, jako jsou společnosti SAP a Microsoft, a to díky tomu, že většina výrobců motorů aktuálně používá svůj vlastní operační systém.
Závěrem si dovolujeme vyjádřit své přesvědčení, že aktuální lídři v oblasti robotiky mají velice dobrou pozici a že jsou oproti své konkurenci o krok napřed, a to přijde-li řeč na ovládání silného růstu v oblasti průmyslových robotů, tj. trhu, který je poháněn strukturálními trendy, u kterých je jasné, že budou pokračovat i dále do budoucna.
Siemens nedávno oznámil své partnerství se společností Siasun, tj. s čínským lídrem na trhu s robotikou, a my věříme, že v budoucnu ambice čínských společností a technologických firem budou směřovat svůj vývoj k industriálním robotům a povedou k dalším partnerstvím s různými průmyslovými hráči.
Jean Karbouyan, Equity Analyst - Capital Goods, Amundi