Michal Skořepa, Česká spořitelna:
Často slýcháme, že česká ekonomika se dlouhodobě přibližuje ke svým západním sousedům. Týká se to - nebo bychom aspoň rádi, kdyby se to týkalo - makroekonomických ukazatelů, jako je třeba HDP na osobu, produktivita práce nebo hladina cen a mezd.
Týká se ale toto přibližování kromě uvedených základních čísel i vnitřní struktury ekonomiky? Podívejme se konkrétně na to, jak české domácnosti rozkládají svoje finanční úspory. Jsou české domácnosti ve svém investičním chování podobné německým nebo rakouským?
Ponecháme-li stranou otázku, v které zemi mají domácnosti nejvyšší úspory v celkovém absolutním vyjádření, zarazí nás z hlediska jejich rozložení hned na začátku jeden základní rozdíl: oproti německým i rakouským drží české domácnosti výrazně větší část svých úspor v bankách. Zatímco Němci i Rakušani mají na bankovních vkladech asi 36 % úspor, Češi kolem 43 %. V absolutním vyjádření ten český převis činí řádově 400 miliard korun. Jen o trochu menší je...
Martin Vlček, BH Securities:
Díky výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a plánům řady dalších vlád na aktivnější fiskální politiku se nyní situace centrálních bank výrazně mění.
Právě fiskální politika začíná přebírat taktovku a bude to ona, kdo bude mnohem více ovlivňovat tempo případného zvedání úrokových sazeb v USA i jinde.
Za poslední roky po velké finanční krizi let 2008 až 2009 bylo zvykem, že centrální banky udávaly tempo dluhopisovým a akciovým trhům i ekonomickému cyklu. Dělaly to prostřednictvím stanovování krátkodobých úrokových sazeb a pomocí nákupu finančních aktiv.
Americká centrální banka Fed v té době obvykle "řídila svět". Byla lídrem, který přímo či nepřímo určoval tempo úrokovým sazbám prakticky na celém světě. Ostatní centrální banky čekaly na její rozhodnutí a poté reagovaly. Díky výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a plánům řady dalších vlád na aktivnější fiskální politiku se ale nyní situace centrálních bank výrazn...
Lukáš Kovanda, Cyrrus:
Donald Trump je fenoménem doby. Nejprve se mu všichni vysmívali, pak z něj byli zděšeni, nyní jej – alespoň finanční trhy – vynáší do nebes. No, spíše vynášely. Euforie z „The Donalda“ totiž opadá. Co se bude dít po jeho páteční inauguraci americkým prezidentem? Jak bude vypadat „Trumponomika“ a jak ji přijmou finanční trhy a co od ní mohou čekat Češi? To jsou klíčové otázky letošního roku.
Euforie z Trumpa vyprchává, ale…
Optimismus, který ovládl trhy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, začal ještě koncem roku 2016 vyprchávat. Demonstruje to graf níže, který znázorňuje sentiment investorského prostředí. Čím vyšších hodnot dosahuje červená linie, tím jsou investoři optimističtější. Začátek roku 2017 proto znamenal vystřízlivění. Střídání nálad, jak vidíme z grafu, je ovšem běžné. Nahoru, dolů, nahoru, dolů,… Důležitý je trend. Jaký trend nabere nálada investorů poté, co Trump začne v Bílém domě úřadovat, to je klíčová otázka roku 2017. Bude se od n...
Amundi Asset management:
Ačkoliv již začátkem ledna začal pracovat americký Kongres v novém složení a 20. ledna bude uveden do prezidentského úřadu Donald Trump, zůstává stále mnoho otázek ohledně směřování hospodářské politiky Spojených států. Američtí centrální bankéři, tak mírně řečeno, nevědí, na čem vlastně jsou. Nejistota panuje především kolem fiskálního stimulu, který chystá nová politická reprezentace včele s Donaldem Trumpem. Rozpolcenost Fedu v této otázce demonstruje zápis z prosincového zasedání centrální banky, který uvádí, že polovina členů měnového výboru, který rozhoduje o nastavení úrokových sazeb, zakomponovala do svých očekávání fiskální expanzi a druhá polovina nikoliv. Podle Janet Yellen, šéfky Fedu, americká ekonomika nepotřebuje fiskální stimul, aby dosáhla plné zaměstnanosti.
Rozložení sil v řídícím výboru Fedu by se mohlo velmi brzo změnit. Během své předvolební kampaně se Donald Trump několikrát vyjádřil velmi kriticky k politice americké centrální ban...
Aleš Prandstetter, ČSOB Asset Management:
Česká národní banka (ČNB) komunikuje trvání tzv. tvrdého měnového závazku minimálně do 31. března 2017. Na stabilní kurz koruny bychom se tedy měli spolehnout přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku. Od začátku dubna 2017 ČNB trvání měnového závazku sice negarantuje, nicméně k jeho ukončení by mělo podle jejích slov dojít až v polovině roku. My předpokládáme, že se tak stane možná již během druhého čtvrtletí. Pravděpodobnost, že intervence potrvají přes konec roku 2017, je podle guvernéra Rusnoka i podle nás „velmi nízká“.
Opuštění kurzového závazku ČNB již vstoupilo do ročního investičního horizontu a je třeba být investičně připraven. Tržní i naše přesvědčení je takové, že koruna bude mít po exitu ČNB tendenci posilovat, což bude snižovat výnos měnově nezajištěných investic.
Koruna bude sílit
Česká měna má fundamentální předpoklady dané hospodářskou a rozpočtovou situací ČR k tomu, aby byla silnější – odhady rovnovážného kurzu se pohybu...
Martin Vlček, BH Securities a.s.:
Za zajímavost letošního roku lze považovat mezi komoditami zejména obrat na ropě, která od únorového dna posílila téměř o 100 %. Řada akcií těžařů posílila mnohonásobně. Stejně tak investoři mohli trefit mnohonásobné zisky na některých těžařích kovů, jako například Freeport-McMoRan nebo velmi spekulativní Cliffs Natural Resources. Na měnách jsme byli svědky trojitého vrcholu na japonském jenu vůči americkému dolaru v červenci, srpnu a září, s následným strmým poklesem. V rámci měn byl spektakulární zejména pokles britské libry po brexitu.
Na akciích se projevila v rámci komoditních akcií "houpačka" na ETF fondu těžařů zlata, kteří nejprve výrazně posílili o více než 100 %, aby poté skoro všechny zisky odevzdali. Bylo to v reakci na 30procentní posílení ceny zlata s následným výrazným poklesem.
"Nám osobně se povedlo trefit velmi dobře trend růstu bankovních titulů, dvakrát MONETA, jednou Komerční banka, Erste Bank, a to v důsledku obratu na úrokových s...
Petr Šimčák, CFA, Pioneer Investments ČR:
Za každou lidskou činností lze vidět vliv emocí a každou z nich lze tedy zkoumat z pohledu psychologie. I zdánlivě tak racionální obor, jakým je investování. I na cestě světem financí totiž lidé musí překonat mnoho nástrah a soupeřem nejsilnějším přitom nejsou finanční trhy, ale jejich vlastní mozek.
V případě chyb lze v chování investorů vypozorovat společné znakyDají se shrnout do tří hlavních kategorií, a to nezvládnuté emoce, mentální lenost (povrchní znalosti) a boj o ochranu vlastního ega. V prvním případě jde buď o snahu ukončit bolest ve vypjatých situacích a dosáhnout úlevy, obvykle prodejem na dně za nejnižší, a tedy nejhorší ceny, nebo o uspokojení touhy po vysokém zisku, kdy k nákupu, bohužel, často dochází na vrcholu, za nejvyšší, a tudíž opět nejhorší ceny. Ve druhém případě jde o tendenci zjednodušit si život při rozhodování v podmínkách nejistoty. Chyby, které z toho plynou, vedou k neoptimálnímu investování, které se může...
Jana Urbánková, Česká spořitelna:
Podzim byl na většině hlavních dluhopisových trzích ve znamení růstu výnosů především na delším konci výnosové křivky. Výnosy německých 10letých dluhopisů od začátku října vzrostly skoro o půl procentního bodu. Výnosy 10letých amerických dluhopisů za stejné období vyskočily dokonce o 0,8 procentního bodu. Znamená to tedy, že už jsme jednou nohou pryč z období super nízkých výnosů dluhopisů? Ne tak docela.
Na začátku října výnosy podpořily spekulace o zavedení taperingu, tj. snižování objemu měsíčních nákupů aktiv v rámci programu kvantitativního uvolňování, od druhého čtvrtletí 2017. Do té doby trh široce očekával, že dojde k prodloužení tohoto programu v plném objemu nákupů za jeho aktuálně vyhlášený konec v březnu 2017. Do médií prosákly informace, že by případný „tapering“ mohl mít podobu snižování nákupů dluhopisů o 10 mld. euro měsíčně. V průběhu října pak spekulace o možném dřívějším ukončení QE v eurozóně podpořila rostoucí inflace....
Martin Vlček, BH Securities a.s.:
Země poslední léta soupeřily o odbyt svých produktů a služeb pomocí devalvací měn vůči ostatním (EU včetně ČR, Japonsko, Čína atd.) a také formou snižování úrokových sazeb, které tlačí také na pokles hodnoty měny a snižuje korporacím náklady na úroky. Konkrétním příkladem je pokles hodnoty eura vůči dolaru o 25 % v roce 2014-2015 a setrvání kurzu eura okolo této oslabené hodnoty. Příkladem poklesu sazeb je třeba pokles amerických 10letých úrokových sazeb dluhopisů z 3 % na 1,5 % mezi lety 2013 a 2016. Nicméně pokles kurzů měn i úrokových sazeb vyčerpal svůj potenciál a sazby začaly po dlouhé době opět růst ze svých velmi nízkých úrovní. Jak i centrální banky politikům naznačují, je na čase přesunout pozornost od monetární politiky (snaha držet úrokové sazby nepřirozeně nízko a snaha oslabit svůj kurz měny) k rozumné fiskální politice (většímu zapojení vlád formou podpory investování do infrastruktury a jiného dlouhodobého rozvoje a spotřeby).
Ve spojen...
Michal Brožka, Raiffeisenbank a.s.:
Vedle pověstného mávnutí motýlího křídla, o kterém slavný meteorolog Edward Lorenz tvrdil, že může vyvolat bouři, bych zvolení Donalda Trumpa přirovnal k výbuchu sopky Krakatoa. Ale přirovnání k lorenzovskému motýlkovi se také nabízí. Lorenzovi poznatky vedly ke vzniku teorie chaosu a „doba trumpovská“ nás uvádí do většího chaosu než by zřejmě byla „doba clintonovská“. Donald Trump je z hlediska finančního trhu neznámým elementem bez legislativní a politické historie. Dokud tuto historii nezíská, budou jeho kroky těžko predikovatelné.
Finanční trh se ale někam přiklonit musí, a přiklonil se tedy k víře, že Trump vyplní alespoň část předvolebních slibů. Trh tedy věří v daňové škrty a nárůst výdajů na infrastrukturu. Trh věří ve snížení míře regulace na domácí půdě. Farmaceutický trh si oddechl, že nevyhrála Hillary Clinton a nyní s napětím očekává, co vše Trump zruší na Obamacare. Čeho se v tuto chvíli trh zřejmě nejvíce obává, je nárůst protekc...