Sazby úroků a daní
Martin Vlček, BH Securities a.s.:
Země poslední léta soupeřily o odbyt svých produktů a služeb pomocí devalvací měn vůči ostatním (EU včetně ČR, Japonsko, Čína atd.) a také formou snižování úrokových sazeb, které tlačí také na pokles hodnoty měny a snižuje korporacím náklady na úroky. Konkrétním příkladem je pokles hodnoty eura vůči dolaru o 25 % v roce 2014-2015 a setrvání kurzu eura okolo této oslabené hodnoty. Příkladem poklesu sazeb je třeba pokles amerických 10letých úrokových sazeb dluhopisů z 3 % na 1,5 % mezi lety 2013 a 2016. Nicméně pokles kurzů měn i úrokových sazeb vyčerpal svůj potenciál a sazby začaly po dlouhé době opět růst ze svých velmi nízkých úrovní. Jak i centrální banky politikům naznačují, je na čase přesunout pozornost od monetární politiky (snaha držet úrokové sazby nepřirozeně nízko a snaha oslabit svůj kurz měny) k rozumné fiskální politice (většímu zapojení vlád formou podpory investování do infrastruktury a jiného dlouhodobého rozvoje a spotřeby).
Ve spojení s fiskální politikou se objevují také nápady snížit korporátní daně. Je to další forma dumpingu, boje zemí o zdroje. Státy se budou snažit snižovat sazby korporátních daní, aby přilákaly sídla firem a ekonomickou aktivitu do svých zemí.
Konkrétním případem této nové (resp. opět populární) myšlenkové vlny je např. prohlášení britské premiérky Mayové z 21.11., že chce srazit korporátní daně pod 15 %, tj. níže než má většina největších zemí světa. Odpověď z Německa na nápad britské premiérky Mayové na snížení korporátní daně pod 15 % na sebe nenechala dlouho čekat. Již za pár hodin německý ministr financí Schäuble kontroval, že Británie se zavázala neprovádět žádný daňový dumping. Trump má podobné daňové plány, alespoň co se předvolebních slibů týče. V roce 2017 nás v EU čeká řada důležitých voleb. V kampaních určitě daně budou jedním z témat. Takže o snižování firemní daňové sazby určitě ještě uslyšíme.
Pro korporace je tato vlna fiskální politiky další příležitostí dosáhnout nižších nákladů (pro ty firmy, které ještě dnes nemají efektivní daňovou sazbu poblíž nebo pod 15 %). Těmto firmám porostou ziskové marže a měly by růst i ceny jejich akcií, i bez případného růstu tržeb nebo zisků. Navíc by firmy mohly více prostředků použít na investice a vrácení zisků akcionářům, což by dále podpořilo růst cen akcií. Dalším býčím trumfem pro akciové trhy může být již zmiňovaná vlna přímé podpory investic do infrastruktury apod.
Zdá se tedy, že svět se o osud současně jednoho z nejdelších býčích akciových trhů v historii nemusí obávat. Pokles korporátních daní a investice do infrastruktury by akciovému trhu mohly dodat nový dech a dalších několik let spokojeného života.