Michal Valentík,
hlavní investiční stratég ČP INVEST:
Pokud byste před deseti lety koupili akcie společnosti Apple, dnes
byste měli na kontě zisk skoro dva a půl tisíce procent. Představa je to pěkná,
ale opravdu udržet ziskovou akcii tak dlouho dokáže na světě jen hrstka
investorů. Vysvětlím proč.
Představte si, že jste nejlepší
ve výběru společností, které budou lídry ve svém oboru. Prostě máte talent na
vyhledání dalších „Microsoftů“ – tedy společností, které dokáží měnit svět a
které mají potenciál k obrovskému růstu a v budoucnosti budou nejvíce
ziskové. Navíc si představte, že máte schopnost tyto firmy „vyčenichat“, ještě když
jsou v plenkách a téměř nikdo je nezná. Investice do firem jako Google,
Apple, Tesla nebo Netflix v jejich počátcích se nyní počítá
v tisících procentech. V tomto případě byste pohádkově zbohatli. Ovšem
i kdybyste tuto schopnost měli, tak pravděpodobnost, že byste opravdu zbohatli,
je velmi nízká.
Důvo...
Marek Hatlapatka, Hlavní investiční stratég, CYRRUS, a.s.
Ta malá alpská země, pyšnící se lahodnou čokoládou, přesnými hodinkami, ale také obrovskou národní hrdostí, opět jednou pořádně zatřásla finančními trhy. Tři roky švýcarská centrální banka (pro našince s trochu nelichotivou zkratkou SNB) bez jediné známky pochyb udržovala uměle nízký kurz franku vůči euru, aby uchránila ekonomiku od dovozu evropské dluhové krize, resp. jejich nevyhnutelných důsledků, jakým byl hromadný útěk investorů do tradičně bezpečné náruči švýcarské měny. Důvěra v pokračování fixace CHF vůči euru byla na trzích i na začátku roku 2015 téměř bezbřehá, jak lze snadno vyčíst z krotkého chování vzájemného kurzu těchto měn (extrémně nízká volatilita). Poté přišel šok: centrální bankéři politiku fixace v minulém týdnu zrušili, což se neobešlo bez obrovských pohybů na měnových, akciových i dluhopisových trzích. A neobešlo se to také bez mnoha spekulací o skutečných důvodech takového kroku a několika jízlivých...
Jan Barta, ČSOB Asset Management a.s., investiční společnost:
Všichni víme, že měsíc co měsíc nám z rozpočtu ujídají nemalé částky parazitní výdaje. Parazitní výdaje jsou ty, které vynakládáme na potřeby, které vlastně nepotřebujeme, ale oslazujeme si jimi život. Léčí se jimi stress, potlačuje úzkost, zesiluje radost. Jako všechny „nástroje“ regulující náladu nejsou zcela bezpečné. Na rovině filosofie života nahrazují pocit BÝT pocitem MÍT. Dokáží růst a budit v nás nové a nové potřeby. Pokud je držíme v rozumných mezích, je asi vše v pořádku. Jsou však lidé, kteří za parazitní (zbytné a v podstatě neužitečné) výdaje utratí ročně velmi mnoho peněz.
Některé parazitní výdaje škodí „jen“ zdraví, jiné „celému člověku“. Celému člověku škodí tím, že poškozují sílu jeho osobnosti a jeho finanční budoucnost. Žijeme život, v němž přibývá situací, v nichž nám pomohou jen a jen naše vlastní peníze. Konvenční moudrost praví, že nejvíc peněz potřebují mladí lidé. Není to ta...
Miloš Filip, CFA:
Do nového roku 2015 jsme si nejčastěji přáli štěstí a spokojenost. Kolik z toho potřebují investoři?
Peníze prý štěstí nekoupí. To je pravda. Z nových výzkumů chování lidí ale vyplývá, že větší množství peněz obvykle patří v průměru těm šťastnějším. Jako u každé mentální zkratky je ale vztah mezi štěstím a penězi komplikovanější - ať už v kategorii majetku, příjmů nebo investic.Dá se poznat, jak jsou nyní, v době (stále ještě) rostoucích trhů, investoři spokojení se svými investičními výsledky? Světové burzy rostou prakticky nepřetržitě od roku 2009 a americký akciový index Dow Jones v prosinci vyšplhal na (nominální) historické maximum 18,000 bodů. Přinesl tak investorům úctyhodné průměrné roční zhodnocení 19 %. Růstový trend se na trhy vrátil po strmém pádu cen akcií finančního sektoru, průmyslu, technologií a vzpomeňme ještě jakých dalších. To vše po zásazích centrálních bank, kvantitativním uvolňování i nové regulaci, které podle ekonomů odvrátily hrozící opakov...
Radim Kramule, portfolio manažer ISČS:
Rok 2014 se jistě zapíše do historie jako další milník mezi důležitými globálními změnami. Podle parity kupní síly totiž v tomto roce Čína překonala USA jakožto největší ekonomiku světa (zdroj MMF), což staví do protipólu dva ekonomicko-politické systémy, tedy americký kapitalismu vs. čínský centrálně řízený systém s prvky kapitalismu. V tomto roce se také svět opět přiblížil většímu světovému ozbrojenému konfliktu a to sto let od začátku první světové války, nicméně zatím zůstává válčení regionálním problémem. Avšak jedním z největších hybatelů ekonomik a redistribuci bohatství, nejen pro rok 2014, přineslo výrazné posílení amerického dolaru a propad cen ropy. Vývoj cen ropy (v dolarech poklesla o 50% a v CZK o 42% proti vrcholu z 2014) se jeví jako hlavní hybatel pro makroekonomické předpoklady v roce 2015. Základní logika je poměrně jasná, země s deficitem energetického účtu (např. Turecko, Indie) budou z nízké ceny těžit a exportní státy...
Jan Barta, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost:
Potřebují ženy speciální investiční portfolia? Investiční teoretiky může takto položená otázka podráždit. Profil investora určují jeho potřeby a ty nemají gender, řekli by. Portfolia pro ženy - to je investiční nesmysl, který je přijatelný nanejvýše jako reklamní trik. Jiný názor by mohli mít zkušení poradci a bankéři, kteří vnímají život jaký je.
Investiční teoretici mají jistě pravdu, když tvrdí, že profil klienta určují jeho individuální potřeby a možnosti a ty jsou společné pro muže i ženy bez rozdílu. Potíž nastává ve chvíli, když si uvědomíme, že existují sociálně ekonomické okolnosti platící jen a jen ve skupině žen. Ženy v České republice mají zvláštní ekonomický osud. Obsahuje některé vysoce rizikové faktory, které se nešťastně sčítají.
Feminizace seniorské chudobyI když u nás zaměstnanost žen dosti poklesla, stále je jedna z nejvyšších v Evropě a demografická krize bude tuto zaměstnanost nepochybně zv...
Jakub Hesoun, makléř CYRRUS, a.s.:
Jednoho dne jsem na telefonu zastihl pána – říkejme mu třeba Novák. Pan Novák mi povídá: „Ty akcie jsou strašně vysoko, pane Hesoune. Do toho já nepůjdu…“ takovéto komentáře slýchávám snad každý den. Nic proti nim. Je pravdou, že trhy jsou na svých maximech, nicméně je také pravdou, že tato maxima jsou úspěšně od roku 2009 (vyjma řeckého zakolísání na evropských trzích v roce 2011) každoročně překonávána a bylo tomu tak po většinu historie kapitálových trhů. Kdo nevěří, ať se podívá na grafech trochu více doleva. Tento vývoj bude pravděpodobně přetrvávat i v příštích letech. Růst přece můžeme neomezeně, padnout je ale možné pouze „na dno“ (nebo na nulu, chcete-li). A co děláme na dně? Odrážíme se a plaveme se na hladinu nadechnout…
Pan Novák pokračuje a rozvíjí monolog o akciové bublině, armagedonu a třetí světové válce. Dozvídám se, že pan Novák investuje pouze do svého domu, má vlastní zdroj elektřiny a vody, kolem pozemku vysokou betonovou ...