Vítězové a poražení

Radim Kramule, portfolio manažer ISČS:

Rok 2014 se jistě zapíše do historie jako další milník mezi důležitými globálními změnami. Podle parity kupní síly totiž v tomto roce Čína překonala USA jakožto největší ekonomiku světa (zdroj MMF), což staví do protipólu dva ekonomicko-politické systémy, tedy americký kapitalismu vs. čínský centrálně řízený systém s prvky kapitalismu. V tomto roce se také svět opět přiblížil většímu světovému ozbrojenému konfliktu a to sto let od začátku první světové války, nicméně zatím zůstává válčení regionálním problémem. Avšak jedním z největších hybatelů ekonomik a redistribuci bohatství, nejen pro rok 2014, přineslo výrazné posílení amerického dolaru a propad cen ropy. 

Vývoj cen ropy (v dolarech poklesla o 50% a v CZK o 42% proti vrcholu z 2014) se jeví jako hlavní hybatel pro makroekonomické předpoklady v roce 2015. Základní logika je poměrně jasná, země s deficitem energetického účtu (např. Turecko, Indie) budou z nízké ceny těžit a exportní státy (Rusko, Střední Východ) se ocitne v problémech. Vzhledem k aktuálnímu vývoji a náladě trhu nelze dohlédnout na dno cen ropy, ani co by dané dno mělo přivodit. Hledáme-li důvody takto prudkého oslabení, pak především v neochotě členů kartelu OPEC snižovat produkci ropy a nižšího růstu poptávky po ropě. Trh se nezdá být až tak přezásobený ropou, ale prudká a rychlá korekce nevyvolá okamžitou redukci těžby ropy, ani zastavení rozjetých projektů. Proč se OPEC včele se Saudskou Arábie nesnaží trh narovnat? Víme, že Saudové jsou blízcí spojenci USA a jejich odmítavé stanovisko jakkoliv zasáhnout, vzbudilo konspirační teorii o dalším tlaku na Rusko (vedle ekonomických sankcích) ze strany USA. Nicméně motivy Saudské Arábie mohou být různorodé, kdy se nejčastěji hovoří o snahách zamezit rapidnímu růstu těžby ropy v USA nebo tlaku na Irán a Irák. Faktem je, že nabídka a poptávka by měla sama určit rovnovážnou cenu ropy, což ovšem neplatí v horizontu několika málo kvartálů. Dalším parametrem pro cenu ropy by měl udávat tzv. marginální barel ropy, za který se ještě vyplatí těžit a hledat nové naleziště. V tomto ohledu není trh jednoznačný, kde by tato cena mohla být, jelikož vysoko nákladové pole v USA a Kanadě se posunuly od hranice 120USD/barel k aktuálně odhadované úrovni 65-70 USD/barel. 

Jak dlouho může ropa klesat a kde se ustálí? Velmi těžké otázky. Ustálení ceny ropy by se mělo odvinout od nákladů na nové naleziště, které nejsou levné. Většina nových polí je v politicky nestabilním prostředí nebo v geologicky složitém terénu (arktická oblast, hluboko v oceánu, v břidlici…). Aby se opakoval scénář dlouhodobě nízké ceny ropy, jako v období let 1990-2000, se nám v současnosti jeví méně pravděpodobný. Rok 2015 však může ceny ropy držet nízko kdekoliv mezi 40-60 USD/barel. Kdo nakonec z neochoty snížit produkci nejvíce utrpí? V první fázi exportně zaměřené země, v čele s Ruskem, v druhé fázi by to měly být především vysoce nákladoví producenti, kteří se nacházejí především v USA a Kanadě. Faktem také je, že odhadem 20% rizikových korporátních dluhopisů v USA je navázaných na místní producenty ropy a plynu (to samo o sobě může vést k problémům ve finančním sektoru USA). Zdá se tedy, že teprve až uvidíme uzavírání kohoutků, snižování investic a růstových projektů v USA, pak teprve může ropa začít růst. Vězme, že čím déle se budou ceny ropy držet dole, tím většího cenového šoku se my, spotřebitelé, dočkáme v horizontu 2, 3 nebo 5-ti let. 

Pro spotřebitelský sektor by však současná situace měla působit blahodárně, jelikož díky nižší ceně ropy by měl zlevnit benzín, plyn a teoreticky i elektřina. Disponibilní důchody se zvýší a importérské země energii si vylepší běžný účet (jako např. i ČR, Polsko, Japonsko a další státy). Trochu obav musí mít ekonom z reakcí centrálních bank, protože ceny komodit zatlačí inflaci směrem do záporu. Z mého pohledu však obava deflace na ekonomiku z důvodu nižších cen vstupů komodit je hodně přitažená za vlasy. Doporučení zní, jen ať si spotřebitelé užijí nižší ceny benzínu a komodit, domácí poptávce to pomůže a zlepší to bilance mnoha zemí. Avšak toto nebude trvat věčně, proto p. Singere, žádné umělé oslabování koruny, prosím. A pro investory? Minimálně první polovina roku 2015 bude jednoznačně prospívat spotřebitelskému sektoru na úkor sektoru energií (a která země má největší podíl spotřeby na HDP? Zase ty USA ).

Radim Kramule, portfolio manažer ISČS