Prvotní dopady finanční a následně ekonomické krize z let 2007 a 2008 jsou již dávno za námi. Ekonomická aktivita se znovu zrychluje, což se již konečně projevuje i poklesem míry nezaměstnanosti a tolik potřebným růstem reálných mezd. Jeden klíčový faktor způsobený turbulencemi po krizových událostech se s námi však vleče dál a pociťujeme jej všichni v každodenním životě. O čem je řeč?

Samozřejmě o nízkoúrokovém prostředí. Úrokové sazby v reálné ekonomice jsou nyní na historicky nejnižších úrovních, kam je dovedly změny prováděné v rámci monetární politiky centrálních bank. Prakticky po celém světě jsme v posledních letech měli možnost vidět, jak se jednotlivé bankovní rady národních měnových autorit snaží reagovat na výhled nízké inflace snížením stanovovaných úrokových sazeb. To mělo podpořit spotřebu a v konečném důsledku i růst cenové hladiny. Po téměř devíti letech se však tohoto kýženého efektu dosáhnout nepodařilo, přičemž není příliš pravděpodobné, že by se to mělo v nejbližších měsících či dokonce kvartálech změnit. Nerad bych ale zde byl špatně pochopen. I přes to, že se centrálním bankám nepodařilo dosáhnout svého inflačního cíle, mělo zavedení expanzivních monetárních opatření neoddiskutovatelně příznivý vliv na kapitálové trhy. Podařilo se díky nim snížit prvotní paniku investorů a například Evropská centrální banka hrála klíčovou roli ve zmírnění dopadů dluhové krize na starém kontinentu.

Spořicí účty
Takřka měsíc co měsíc vídá majitel spořicího účtu (a je jedno u které banky) ve svém mailu nepříjemnou zprávu o další úpravě úrokové sazby. Úpravě samozřejmě směrem dolů, přičemž pro běžného spořitele je jen malou útěchou odvolání banky na vývoj na kapitálovém trhu, kde ustavičně klesají úrokové sazby a nebohá banka na tento průběh musí chtě nechtě reagovat. Jako z jiného světa nyní působí více než 2% roční úroková sazba, kterou ke svým spořicím účtům běžně nabízely banky ještě v roce 2012. Dnes je člověk rád i za sazbu lehce nad 0,5 %. Pokud se centrální banky pustí intenzivněji do zkoumání temných vod záporných úrokových sazeb, bude i půl procenta parádní nabídkou.

Hypoteční úvěry
Klesající úrokové sazby na jedné straně znamenají noční můru pro spořitele, ale na straně druhé jde o vítanou úlevu pro dlužníky. Výjimku netvoří ani klienti hypotečních bank, kteří mohou nově financovat své bydlení za podmínek, o nichž by se jim před několika málo lety ani nesnilo. Jen díky monetární expanzi centrálních bank mohly sazby hypotečních úvěrů aktuálně klesnout až pod 2 %, tedy na méně než polovinu toho, co po nás banky vyžadovaly ještě před čtyřmi lety. Zejména díky tomuto zvýšení dostupnosti úvěrů zažívají realitní makléři doslova žně a ceny nemovitosti míří na nová maxima. Co se stane, až úrokové sazby jednou opět vzrostou, zatím nikoho příliš netrápí.
 
Vládní dluhopisy
Nízkoúrokové prostředí mělo a nadále má citelný vliv i na dluhopisový trh. Investoři hledající alespoň nějaký výnos jsou nuceni nakupovat tyto cenné papíry i za podmínek, za kterých by o nich dříve ani neuvažovali. Jen díky úrokovým sazbám v blízkosti nuly si nyní mohou i velmi zadlužení země, jako je Itálie či Španělsko půjčovat za podmínek, které byly dříve vyhrazeny fiskálně disciplinovaným zemím německého typu. Když už jsem zmínil Německo, tak by byla škoda nepozastavit se nad dalším paradoxem, který byl způsoben bezprecedentně nízkými úrokovými sazbami. Investoři jsou nyní ochotni dokonce zaplatit, aby mohli německé vládě půjčit své prostředky. Kdo by něco takového zmínil jen několik let nazpět, byl by pro smích.

Jistě bychom našli ještě spousty dalších příkladů, jak se dnešní ekonomická realita citelně liší od té, kterou jsme zde měli před finanční krizí. Zmíněné ukázky by se daly označit za ty, které nás v každodenním životě ovlivňují nejvíce. Nízkoúrokové prostředí bude přetrvávat do té doby, dokud nezačne citelněji růst inflace, což je prozatím velmi málo pravděpodobný scénář. Společnost si tak bude muset zvyknout na tzv. nový normál, který bude charakteristický pozvolným růstem ekonomik doprovázeným velmi slabou inflací či dezinflací. Na tuto realitu se již začínají připravovat velké banky či pojišťovny, jejichž byznys je přímo navázaný na vývoj úrokových sazeb. Je na čase, aby se na prostředí levných peněz začali připravovat i běžní investoři a spotřebitelé.