Kdo si myslel, že poprask vyvolaný knihou Flash Boys, rychle odezní, byl na omylu. Příběh amerických akciových trhů, jejichž některé neduhy kniha Michaela Lewise poměrně dobře popsala, nekončí. Rozpoutaná debata pokračuje, jsou odhalovány další kontroverzní praktiky a hlavní hrdina kniha jde dál za svým cílem.

Brad Katsuyama si před několika lety všiml nesrovnalostí při obchodování na amerických akciových burzách. Řada neduhů a podezřelých, možná rovnou ilegálních obchodních praktik souvisí s jejich značně komplikovanou strukturou. Vedle klasických burz typu newyorské NYSE, kde ještě přežívá burzovní folklór v podobě obchodníků z masa a kostí, zde máme menší, čistě elektronické platformy, doplněné dark pooly. Ty nezveřejňují ani uzavřené obchody ani nezobchodované pokyny, takže nikdo neví, co se v nich děje (jsou prostě temné a tajemné). Aby toho nebylo málo, je celý ekosystém propojen svorníkem v podobě systému NBBO, který by měl zaručit, že obchodník dostane nejlepší cenu ze všech amerických burz. Systém má ale mouchy, v neposlední řadě je pomalejší než jiné informační kanály (a informace o ceně mají cenu zlata). Ideální prostředí pro různé dravce.

Brad Katsuyama, kladný hrdina Flash Boys, se rozhodl alespoň některé problémy vyřešit pomocí nové obchodní platformy, IEX. Tento alternativní obchodní systém vznikl v roce 2013 a vyznačuje se zejména umělým zpomalením obchodního systému. Pokud na IEX pošlete pokyn, třeba si chcete koupit určitou akcii, bude zpomalen o celých 350 mikrosekund. Nejde přitom o žádné virtuální zpomalení -  než pokyn dospěje k serveru, dá si navíc kolečko v podobě zcela reálných 38 milí kabelu. Tisícina doby, za kterou mrkneme, může hrát ve světě finančních trhů značnou roli a alespoň podle IEX zamezit některým nekalým praktikám. Podíl IEX na obchodování s akciemi činí nyní přibližně 1,5 %, takže své konkurenty zatím přímo neohrožuje. Přesto vyvolala jeho snaha stát se čtrnáctou regulérní burzou odpor stávajících burz a také třeba dominantního obchodníka Citadel. IEX si zažádal o příslušnou licenci u Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) a debata se nyní točí hlavně okolo technicko-právních detailů (podle regulace nesmí burza například obchody úmyslně zpomalovat, je ale 350 mikrosekund relevantních?). Avšak pravým důvodem, proč je konflikt značně vyhrocený - Financial Times označily situaci rovnou za válku -, je velká otázka v pozadí: Jsou americké akciový trhy opravdu tak zkažené, jak tvrdí IEX?

A teď ta jáma
Citadel není žádná malá váha. Kdyby jeho firemní obchodní platforma byla registrovanou burzou, byla by jednou z největších v USA. Podle jiného odhadu zobchoduje až 35 % pokynů od amerických retailových obchodníků. Citadel je úspěšný na současných trzích, takže nepřekvapí, že nesouhlasí s názorem, že akciové trhy jsou fundamentálně v nepořádku, a brojí proti statutu burzy pro IEX (argumentuje například, že ono zpomalení nic nezmění – obchod stejně získá obchodník, jehož pokyn jako první doputuje k oněm 38 mílím kabelu navíc). Firma se ale nyní sama dostala do hledáčku amerických úřadů, konkrétně ministerstva spravedlnosti. Panuje podezření, že Citadel, spolu s jiným významným obchodníkem KCG, obírají malé investory, jejichž obchodní pokyny jsou zobchodovány v systémech těchto firem.

Na jednu stranu mají Citadel a podobné platformy stále povinnost zajistit nejlepší cenu na celém trhu, takže pokud ji nenabízejí samy, měly by obchod přeposlat dál. Na druhou stranu Citadel a další jsou ochotni platit za jim poslané pokyny od menších brokerů (přes ně obchodují běžní malí investoři). Proč ale platit za něco, když je poměrně pravděpodobné, že se to pošle pryč a Citadel o zisk plynoucí z obchodu přijde? Vůbec je úplata za poslané pokyny zvláštní. Brokeři, kteří zpracovávají pokyny od malých investorů, mají totiž také povinnost postarat se o co nejlepší cenu, a ne obchod předat tomu, kdo zaplatí nejvíc. Vzniká podezření, že zde něco nehraje a malí investoři na obchodech zbytečně tratí. Citadel argumentuje statistikami, které dokazují, že to není pravda. Odpůrci tvrdí, že statistiky jsou nepřesné. Těžko se v tom orientovat a panuje obava, že na světě není nikdo, kdo to skutečně dokáže posoudit.

Zatím to vypadá, že pomyslný souboj o „správňáka“ amerických akciových trhů skončí remízou. IEX licenci dostane, Citadel své praktiky před ministerstvem spravedlnosti uhájí. Důvěra investorů v současnou podobu akciových trhů je ale nadále otřesena a člověk se nemůže ubránit dojmu, že je možná na čase přestat starý systém zlepšovat. Možná by bylo lepší ho nalajnovat úplně znovu.