Po velkých ztrátách v minulém roce zažívají ruská aktiva prudký obrat. V roce 2014 ztratil rubl přes 40 % vůči americkému dolaru, za poslední dva a půl měsíce ale posílil o 39 %. Index ruských akcií MSCI Russia minulý rok odepsal bezmála 50 %, od začátku roku již posílil o necelých 40 %. Ceny zdaleka nejsou tam, kde byly před anexí Krymu a boji na východě Ukrajiny, ale i tak jde o „impresivní comeback“. Euforie, kterou by tento obrat mohl vzbuzovat, je přinejmenším podezřelá. Tolik se toho přece nezměnilo.
Do jisté míry udržované příměří na východě Ukrajiny přineslo určitou úlevu. Po fiasku první minské dohody v minulém roce se ani moc nečekalo, že by letošní druhý pokus na stejném místě mohl zafungovat. Zatím se to daří a řadu investorů to pozitivně překvapilo. Příměří je však velmi vrtkavé, napětí trvá a k obnově bojů by stačilo málo. Zprávy o intenzifikaci bojů se množí. Minská dohoda II není rozhodně zásadním obratem v situaci. Politická hra nadále pokračuje a Putin jí hraje velmi dobře, i díky slabým soupeřům.
Ten hlavní obrat přišel díky cenám ropy. Ruská ekonomika a veřejné finance jsou nebezpečně provázány s komoditními trhy. Na této závislosti nic nezměnily ani dvě předešlé ruské krize v roce 1998 a 2008. Rusům se líbí vysoké a pohodlné zisky. Příjmy v různých formách z ropy a zemního plynu představují přes polovinu daňových příjmů do státního rozpočtu. V současné době se podíl ještě navýšil, protože vypadly daňové výtěžky z běžných ekonomických aktivit. Po 60 % poklesu se cena ropy Brent od minim zvýšila o 27 %. Bohužel pro Rusko je ropy i zemního plynu ve světě nadbytek a po pravděpodobném zrušený sankcí vůči Iránu bude těchto surovin na trhu ještě více. Ruské hospodářství se letos propadne o zhruba 4 % a státní rozpočet dosáhne několikaprocentního deficitu.
Přesto v posledních týdnech pozitivně překvapila některá ekonomická data. K lepší náladě pomohla Ruská centrální banka, která postupně snížila sazby ze 17 % na současných 14 %. Bank Rossii má prostor pro další snížení až začne klesat inflace způsobená oslabením rublu a zákazem dovozu evropských potravin.
Co k tomu všem dodat. Nedávná euforie na ruských aktivech není bezdůvodná. Určitá zlepšení jsou markantní. Na co se však dnes zapomíná, je to, že problémy ruské ekonomiky a řady státních podniků neodstartovala anexe Krymu, boje na Ukrajině, ani následné západní sankce a recese. Režim a ekonomika Vladimíra Putina je v úpadku přinejmenším několik let. Vyhrocení současné situace je následek dlouhodobé degenerace. Dokud ruské vedení nevkročí čelem do 21. století, budou ruská aktiva vždy představovat spíše ruletu než racionální investici.