Ropa mnoha tváří

Jaroslav Mužík, ČSOB Asset Management:

Když se řekne ropa, většina z nás si nejspíš vybaví tekutinu, kterou v rafinované podobě tankuje do palivových nádrží svých aut. Věděli jste ale, že slovo ropa se v naučných slovnících nevyskytovalo ještě před druhou světovou válkou, nebo že americký zpracovatel ropy, společnost Standard Oil Johna D. Rockefellera, ve svých začátcích fungování vylévala benzín do řek? Podívejte se na 10 zajímavostí, které jste o ropě možná netušili.

Na rostoucí ceny ropy, které se ještě v únoru 2016 pohybovaly v okolí 30 dolarů za barel a aktuálně oscilují kolem hranice 50 dolarů, můžou žehrat snad všechny zainteresované strany, každá jiným způsobem: obchodníkům, kteří využívají ropné produkty ve výrobě, se zvyšuje cena primárních vstupních surovin. Politiky zase trápí spíše geopolitická stránka věci – země, které svou ekonomiku staví téměř výlučně na vývozu černého zlata, stojí proti zbytku světa, jenž ropu pro své základní potřeby kupuje. A co obyčejný spotřebitel? Když usedne za volant svého vozu, vrásky na čele se mu udělají, jakmile přijede k čerpací stanici. Ropa je ale především užitečná surovina, bez které se dnes neobejde téměř žádný průmysl.

#1 Skalní olej

Slovo ropa se v naučných slovnících nevyskytovalo ještě před druhou světovou válkou, čeština ho v nové podobě převzala z polštiny (v překladu znamená hnis). Fosilní hořlavinu organického původu tak čeština nejprve pojmenovávala slovem petrolej, která se v lékařství v našich zemích používala už v 1. polovině 15. století. Dnes pod heslem petrolej, které pochází z řeckého petros (skála) a latinského oleum (olej), ve slovnících nalezneme definici popisující rafinovaný ropný destilát. Ani Číňané, kteří jako vůbec první na světě provedli ropný vrt před rokem 340 před naším letopočtem, se v pojmenování této cenné tekutiny neliší – v překladu zní 石油 (ši jo), tedy skalní olej.

#2 Asfalt se používal už ve starověku

Lidé ropu nacházeli nejprve na místech, kde si sama prorazila cestu na zemský povrch. Již staří Babyloňané zpevňovali asfaltem smíchaným s hlínou a slámou namísto malty svá obydlí, natírali jím také svá plavidla, aby do nich nezatékalo. Na tzv. procesní třídě ve městě Babylon v jižním Iráku se dodnes můžete na vlastní oči přesvědčit, že již v osmém století našeho letopočtu byly ulice dlážděny vypalovanými cihlami a vylévány asfaltem.

#3 Těžbu inspirovalo dobývání soli

Když se lidé v polovině 19. století rozhodli ropu průmyslově těžit, vrty se jim často zasypávaly vinou průsaku vody. Edwina Drakea tehdy napadlo, že by ropu mohl získávat podobným způsobem, jakým se ze země těží solanka (solný roztok). V roce 1859 v pensylvánské Ropné zátoce poprvé použil vrták v železném potrubí, a navzdory prvotním neúspěchům, kdy se od něj odvrátil i jeho tehdejší zaměstnavatel Seneca Oil, provrtal dvacet metrů skály a vytěžil první vanu surové ropy. Brzy nato dokázal zvýšit výtěžnost ropy na 25 barelů denně. Drake ale na svém vynálezu nezbohatnul – nedal si ho patentovat a zemřel v chudobě.

#4 Ropná horečka u divokých koček

Po Drakeově prvním úspěšném vrtu zasáhla Ameriku podobná horečka jako zhruba o půlstoletí dříve americké zlatokopy. Ropní prospektoři (tzv. wildcatters) pátrali po této komoditě na vlastní pěst v nehostinných končinách. Slangovým výrazem divoké kočky (wild cats) se v USA nejprve říkalo jakémukoliv druhu riskantního podniku, po roce 1859 se názvem začaly označovat ropné vrty nepodložené geologickým průzkumem. Epidemii „černé horečky“ mezi hledači ropy posílila i cena této komodity, která tehdy překonala hranici osmi dolarů za barel.

#5 Jak Rockefeller ke štěstí přišel

Johnu Davidsonu Rockefellerovi splnila ropa jeho „americký sen“ – narodil se do chudé rodiny, proto už v sedmnácti letech začal podnikat. Klíč ke štěstí našel původně spolumajitel knihkupectví a později obchodník se zemědělskými plodinami až v petrochemickém průmyslu. Z podílníka nevelké clevelandské rafinerie se vypracoval na ropného magnáta, který vlastnil trust Standard Oil. Ještě než musel své ropné impérium kvůli nařčení z monopolizace odvětví rozdělit, ovládal celkem 40 společností, mezi něž patřily i dnes známé značky jako Exxon nebo Mobile. Zajímavé je, že v jeho době se ropný destilát jménem benzín vyléval coby vedlejší produkt výroby petroleje do řek, své uplatnění našel až s rozvojem automobilového průmyslu.

#6 Konec éry velrybářských výprav

Průmyslová revoluce v 19. století způsobila nebývalou poptávku po velrybím oleji a tuku, jimiž se v Evropě masově promazávaly výrobní stroje. Díky svým dobrým vlastnostem – hořel pomalu a nezapáchal – se velrybí olej používal i v pouličním osvětlení, vyráběly se z něj svíčky, mýdla a další drogistické zboží… Zejména díky destilaci petroleje z ropy, který v průmyslu do značné míry původem živočišný olej nahradil, se masový lov velryb zastavil.

#7 Kde jsou dnes největší naleziště na světě?

Ropa se obvykle nachází až 8 kilometrů hluboko pod nepropustnými vrstvami zemského povrchu. Největší zásoby této hořlaviny, odhadem více než 10 000 miliard m3, se vyskytují v západní Kanadě, kde se však ropa koncentruje v ropných píscích a dá se jen obtížně těžit. Ačkoliv má Česká republika několik ropných ložisek, která se vyskytují převážně na Jižní Moravě, čerpá největší dodávky této komodity z Ruské federace.

#8 Kudy teče černé zlato do srdce Evropy?

Do České republiky ropa přitéká ze dvou směrů: z východu ji k nám od roku 1965 přivádí více než 5 tisíc kilometrů dlouhý ropovod Družba, ze západu ropovod IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov). Jeho prostřednictvím se k nám od roku 1995 ropa dostává z italského Terstu. Takzvaní centrální tankoviště ropy, kde se mimo jiné skladují i státní strategické nouzové zásoby ropy, najdeme v blízkosti rodiště Antonína Dvořáka, u středočeské Nelahozevsi.

#9 Chvála budiž ropným derivátům

Ani se nechce věřit, že převážná většina průmyslových odvětví se dnes na ropu a její deriváty spoléhá. Potravinářství, doprava, zemědělství, farmacie a kosmetika, to je jen malý výčet odvětví, která ropu a ropné produkty až z 95 procent využívají. Věděli jste například, že kyselina acetylsalicylová, kterou potlačují horečku či záněty, jako jsou Aspirin či Acylpirin, se vyrábí z ropy? Ropné deriváty obsahují i další běžné léky proti bolesti stejně jako uměle vyráběné vitamíny A, D, E a K.

#10 Ropa jako investice

Ropu a všechno, co se točí kolem ní, považuje řada lidí za komoditu, která je díky své každodenní potřebě a oscilaci jejích cen zajímavým investičním nástrojem. Do ropných společností mohou zájemci investovat prostřednictvím tematicky laděných fondů.

Jaroslav Mužík, generální ředitel, ČSOB Asset Management

Vytisknout

Blog

Ropa mnoha tváří