Vysvětlení této podstatné diskrepance mezi skutečnou změnou cenové hladiny a tím, co si mysleli podnikatelé, překvapí. Vůbec přitom nejde o to, že by nerozuměli konceptu inflace – ten v drtivé většině chápou. Dokonce projevili velkou důvěru ve schopnosti centrální banky držet, zejména dlouhodobě, inflaci pod kontrolou. Paradoxně už si daleko méně byli jistí, jaký cíl si to banka před třinácti lety stanovila nebo kdo je jejím guvernérem. Podnikatelé se ale málo spoléhají na odborné odhady a své představy o inflaci zakládají hlavně na svých osobních zkušenostech. Devět z deseti označili za „velmi“ nebo dokonce „extrémně“ důležitou osobní zkušenost při nakupování, přičemž 76 % se odvolávalo hlavně na ceny pohonných hmot (ty tehdy opravdu strmě rostly). Aby toho nebylo málo, uvedla většina novozélandských podnikatelů, že své značně zkreslené představy o inflaci promítají do svých podnikatelských rozhodnutí – neváhají kvůli nim měnit mzdy, ceny i počet zaměstnanců.