Drobný řecký investor
Petr Hlinomaz, BH Securities a.s.:
Rozměr řeckého příběhu a řeckého dluhu je široký a zaměstnává nejen samotné aktéry – jednající strany, ale i řadu ekonomů a analytiků, kteří diskutují možná i nemožná řešení současné patové situace (byť se zdá, že Řecko nakonec získá přístup k finančním prostředkům a nějaký čas může přežívat stále ponořeno v dluzích; problém jeho zadlužení to s velkou pravděpodobností nevyřeší).
Zkusme se však pro tento okamžik oprostit od všech evropských i globálních a ekonomických i politických souvislostí řecké krize a zúžit pohled jen na pohled investora, a to spíše drobného.
V našich zeměpisných šířkách hledíme na řeckou krizi obvykle z pozice otázky, jaký dopad může mít na finanční trhy, a tím pádem na naše finanční investice. Možná by nebylo nezajímavé postoupit o něco jižněji a vyměnit vnější zorný úhel za ten vnitřní, řecký, a pokusit se odhadnout, jak může vnímat situaci řecký drobný investor a jak se v tak těžké situaci choval a chová. Třeba z toho získáme něco i pro nás samotné.
Fondy jsou záchranou, ale nemusí jim to dlouho vydržet.Je těžké diskutovat a něco odvozovat z rozsáhlé množiny individuálních investičních portfolií, neboť údaje o nich jsou v podstatě nedostupné. Relativně zmapovaným a popsaným územím je ale fondový byznys, který je zde chápán šířeji nejen jako investice do (řeckých) investičních a podílových fondů, ale také jako volné prostředky řeckých investorů svěřené do správy aktiv.
Nahlédneme-li do statistik řecké asociace investičních a podílových fondů a správců aktiv (Hellenic Fund and Asset Management Association), vidíme, že tamní fondy a správa aktiv se mohly v současné obtížné situaci stát pro drobné investory určitou záchranou, ale také že jim to nemusí až tak dlouho vydržet.
Přístup investorů k fondům a správě aktiv se od ledna tohoto roku totálně změnil. Jestliže v předchozích létech pozorujeme „pravidelně nepravidelné“ střídání toků peněz jednou do, podruhé ze správy aktiv a fondů, od ledna nastupuje jen masivní příliv peněz (viz graf dále).
Asi není těžké si představit, že v houstnoucí atmosféře jednání Řecka s věřiteli i v kontextu radikalizace řeckého postoje po posledních řeckých parlamentních volbách rostou obavy investorů a jejich vklady a volné peníze putovaly z řeckých bank do nástrojů kolektivního investování a do správy aktiv (mimo jiné). Je příznačné, že je to hlavně do nástrojů spojených s evropskými investicemi a s eurem. Je cítit snaha vyhnout se všemu řeckému a směřovat všude tam, kde jsou investice denominovány v eurech a spíše akciové než dluhopisové, v čemž se odráží současná situace extra nízkých úrokových sazeb a záporných výnosů dluhopisů. Dlouhá doba vyjednávání (Řecka a jeho věřitelů) poskytla tomuto pohybu velký prostor a za šest měsíců tohoto roku přiteklo do fondů a správy přes dvě miliardy euro, viděno v rámci čisté bilance přílivu a odlivu peněz.
Nyní, kdy jsou řecké banky zavřeny a poskytují vkladatelům jen nepatrné výběry peněz, ustal příliv peněz do fondů a správy aktiv a první červencová dekáda zatím vykazuje naopak odliv peněz. Fondy a správa aktiv mohou nyní fungovat jako určitý rezervoár hotovosti a pseudolikvidity pro část řecké veřejnosti.
Je otázka, do jaké míry a jak dlouho je takový stav udržitelný, neboť volná hotovost ve fondech a ve správě aktiv se může postupně vyčerpat a bude nutno prodávat aktiva a měnit je na peníze. Možná je to příliš pesimistický pohled, neboť eurová aktiva by měla být na trhu dosti likvidní; vcelku oprávněně zde předpokládejme, že jde většinou o fondy a správu zaměřené mimo řecké území (řecké emitenty), jak bylo zmíněno výše. Výsledek nám ukáží až další dny a další statistiky.
Závěr i pro nás: diverzifikace se hodí.Pohled na Peloponéský poloostrov je inspirativní i pro nás. Minimálně v tom, že opět potvrzuje užitečnost diverzifikace investic a rozmístění finančních prostředků. Přes veškerá pojištění bankovních vkladů se ukazuje, že jiné investiční nástroje mohou pomoci nejen bránit hodnotu ale zajistit i likviditu, když bankám dochází dech.
A co zahraniční fondy? V kontrastu s řeckým prostředím hledí globální zahraniční fondy na Řecko podobně, jako je vedena diskuse ekonomů a politiků. Alespoň soudě podle komentářů jejich manažerů a zpráv v médiích.
Pohled zvenčí je hodně závislý na variantě budoucího vývoje v Řecku. Mezi investory existují spekulace na využití aktuální nízké ceny řeckých aktiv a jejich růstu v případě poskytnutí další finanční pomoci Řecku. Je jich ale výrazně méně, než např. v období „první řecké krize“ v létech 2011 a 2012, kdy se sázelo na odkupu řeckých dluhopisů.
Spíše asi můžeme hovořit o nastavení a hledání strategie vůči euru a eurozóně jako celku, než vůči samotnému Řecku. Zhruba dvouprocentní podíl řeckého HDP na celkovém HDP eurozóny je více vnímán jen jako určitá „porucha“ na pozadí mohutné síly kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky. Politická rizika pro eurozónu se obecně připouštějí, ale mají spíše obecný charakter než nějaké číselné zpodobnění. O Řecku a jeho dalším osudu se z těchto zdrojů mnoho nedovíme.
Možná, že čistě řeckých podmínek se budou týkat případné spekulace spojené s pravděpodobnou privatizací a prodejem řeckých aktiv, o kterých se stále hovoří jako o podmínce poskytnutí peněz, nebo větší zájem o řecké reality. To může přilákat větší a spíše strategické zahraniční investory - specializovanější fondy a soukromý kapitál.
Petr Hlinomaz, analytik BH Securities a.s.
Zdroj: Hellenic Fund and Asset Management Association