Vánoční shon pro mě letos skončil přesně 2. listopadu
Jana Brodani (Michalíková), Asociace pro kapitálový trh ČR:
Přesně tento den jsem stála v poloprázdné výdejně internetového obchodu a vyzvedávala si od usměvavé a příjemné obsluhy poslední vánoční dárek. V telefonu jsem si ze seznamu dárků k zakoupení vymazala právě ten zaplacený a přesunula jej pod jméno adresáta, kde jsou uvedeny pro něj již pořízené dárky.
Ne, netrpím vánoční obsesí a netěším se na Vánoce celý rok. Ve skutečnosti před koukáním na Popelku v dece a u punče preferuji večerní posezení na letní terase s popíjením marockého čaje. Ne, nepodléhám vánoční hysterii, která v supermarketech v listopadu plynule střídá Halloween, který nahrazuje první školní den a kterému předcházejí letní výprodeje. A ne, neaspiruji na titul dárce roku.
Prostě jsem před dvěma lety 24. prosince stála v přeplněném obchodě, snažila se ukořistit první, resp. jakýkoliv dárek pro rodinu a přátele. Prodavačky byly nevrlé (což bylo vzhledem k situaci více než pochopitelné) a obchodem se proplétalo značné množství mně podobných existencí, které mi byly přímou konkurencí při koupi zbylých jakžtakž ucházejících dárků.
Nemluvě o příchodu domů, kdy jsem vybalila svetr nesprávné velikosti pro sestru a koňak pro tátu, který stál dvojnásobek oproti standardní ceně na internetu. Pominu také skutečnost, že zbytkový balicí papír zakoupený 24. prosince je prostě ošklivý, ne-li přímo hnusný.
Přesně ta situace, kdy si člověk říká: Kde se stala chyba? Ano, mám opravdu hodně práce. Doba před Vánoci je hektická, nejednou také vypjatá, navíc se spoustou vánočních večírků, které z již tak napjatého harmonogramu ukrajují i potenciálně volné večery. Začínající zkouškové období dá zabrat také někomu, kdo zrovna jako doktorand vyučuje a musí se připravovat jak na zkoušky, tak i na poslední hodiny výuky.
Zásadní otázkou, kterou si čtenář v tomto momentě pravděpodobně klade, je, proč jsou zrovna vánoční nákupy popisovány na finančním blogu. Odpověď je však vcelku jednoduchá: kvůli spoření na stáří. Jak jsem před dvěma lety přemítala o tom, proč nechávám vše na poslední chvíli, když je to pro mne tak nevýhodné. Jsem zbytečně stresovaná, je to finančně nevýhodné a to vše navíc bez jakéhokoliv opravdového důvodu. A tak jsem si probírala, kolik věcí opravdu nechávám na poslední chvíli. Kolik opravdu důležitých věcí odkládám na dobu, když už je pozdě, a u jakých záležitostí používám ty stejné výmluvy.
Najednou mi bylo jasné, že podobně se chovám při přemýšlení nad penzí, která se stále zdá tak daleko, ale najednou bude tady a bude pozdě na to zajistit si její klidné prožití. Já budu z ničeho nic hodně stará (podle posledních propočtů bych měla jít do důchodu v 69 letech), sedící v parku, přemítající, zda si vůbec mohu dovolit zajít do kavárny při rozvržení státní penze (jestli vůbec nějaká bude) na základní nezbytnosti místo toho, abych si užívala zasloužený odpočinek. Vcelku deprimující představa.
Rozhodla jsem se proto udělat něco hned, protože jsem prostě neměla žádnou výmluvu, proč bych to měla odkládat na později. Co se týče Vánoc, průběžně jsem si již od srpna psala, co bych komu mohla koupit. Tím jsem si vytvořila hezký seznam včetně tipů na dárky pro příští rok, kdyby nepřišla inspirace. Dárky jsem také postupně nakupovala, a když opravdu začaly svátky a s nimi vánoční trhy a večírky, tak si je mohu užívat v poklidu, s opravdu vánoční atmosférou a dobrým pocitem, že nepokračuji v kupování dárku bez rozmyslu, které nikdo nechce, a za cenu, která je přemrštěná.
Co se týče penze, založila jsem si program pravidelných investic. Zašla jsem do investiční společnosti, řekla jim, co chci, podepsala smlouvu a zřídila si trvalý příkaz na pravidelné zasílání měsíční částky k investování. Cca 2 hodiny čistého času. Cca 30 let klidnějšího spánku. V mezidobí se situace může změnit několikrát, vím však, že jsem pro svoji budoucnost něco udělala.
Přeji všem, aby si také našli čas a zamysleli se nad budoucností. Možná příští rok si Vánoce všichni užijeme v poklidu. A možná si i tu penzi také všichni užijeme.
Hezké svátky.
Jana Brodani (Michalíková)
Výkonná ředitelka AKAT