logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Kterým směrem se vydají úspory českých domácností?

Pátek 03.02.2017

Michal Skořepa, Česká spořitelna:

Často slýcháme, že česká ekonomika se dlouhodobě přibližuje ke svým západním sousedům. Týká se to - nebo bychom aspoň rádi, kdyby se to týkalo - makroekonomických ukazatelů, jako je třeba HDP na osobu, produktivita práce nebo hladina cen a mezd.

Týká se ale toto přibližování kromě uvedených základních čísel i vnitřní struktury ekonomiky? Podívejme se konkrétně na to, jak české domácnosti rozkládají svoje finanční úspory. Jsou české domácnosti ve svém investičním chování podobné německým nebo rakouským?

Ponecháme-li stranou otázku, v které zemi mají domácnosti nejvyšší úspory v celkovém absolutním vyjádření, zarazí nás z hlediska jejich rozložení hned na začátku jeden základní rozdíl: oproti německým i rakouským drží české domácnosti výrazně větší část svých úspor v bankách. Zatímco Němci i Rakušani mají na bankovních vkladech asi 36 % úspor, Češi kolem 43 %. V absolutním vyjádření ten český převis činí řádově 400 miliard korun. Jen o trochu menší je rozdíl také u hotovosti: České matrace (a hrníčky, knihovny atd.) obsahují hotovosti o nějakých 200 mld. víc, než by odpovídalo situaci na západ od nás.

Kde se bere ve srovnání se sousedy nadměrná tendence Čechů držet peníze v bankách? Prvním vysvětlením může být v Česku zatím pořád jen postupný rozvoj alternativ, jako jsou různé druhy pojištění nebo podílové a penzijní fondy. Může jít o kombinaci jakési naší vrozené konzervativnosti a špatné zkušenosti z divokých dob před nějakými dvěma dekádami, vedoucí k opatrnosti a také k extrémně přísné regulaci například penzijních fondů. Pokud je toto vysvětlení tím hlavním, pak nelze vyloučit, že bude skutečně docházet k dalšímu přibližování českých poměrů k těm na západ od nás.

Druhým vysvětlením je celoevropská maximální úroveň pojištěného bankovního vkladu ve výši sto tisíc eur. Po zohlednění kupní síly vychází toto pojištění v Česku jako výrazně vyšší než u našich západních sousedů. Šlo by tedy o hezký příklad toho, že harmonizace určitého pravidla pro celou Evropskou unii v podobě jediného čísla vede v jednotlivých státech naopak k neharmonizovaným dopadům. Takto založené vysvětlení vysokých vkladů českých domácností v bankách by dalšímu přibližování nepřálo.

Pokud ale platí spíš první výše uvedené vysvětlení, znamená to, že v bankách (a v matracích) dřímá značný balík peněz, který budou domácnosti postupně chtít umístit jinam. A tady se bude lámat chleba: kam tento balík poputuje?

České domácnosti se budou muset rozhodnout, jestli se jim líbí spíš model německý nebo model rakouský - domácnosti v obou zemích totiž ve skutečnosti ukládají úspory navzájem docela odlišně. Přesněji řečeno: Němci i Rakušani mají oproti nám větší podíl úspor v podílových fondech, ale tím podobnost končí.

Rakušani mají oproti Čechům ve větší oblibě dluhopisy a hlavně životní pojištění. Pokud se tedy budeme blížit spíš Rakušanům, budeme těch celkově 600 miliard korun ležících „navíc“ v bankách a v matracích postupně přesouvat zejména do životního pojištění - samozřejmě pokud možno až poté, co se z prodeje životního pojištění vytratí známé nekalé praktiky.

Obrázek: Jak se liší úspory českých domácností od rakouských a německých (procentní body celkových finančních aktiv, 2015) 
 
Zdroj: Eurostat

Jiná situace by nastala, pokud by se české domácnosti vydaly spíše německým směrem. Oproti Němcům totiž mají Češi příliš mnoho peněz nejen v bankách a v matracích, ale dokonce i v akciích. Přibližování k Němcům by tedy obnášelo přesun nejen oněch 600 miliard z bank a z matrací, ale navíc i podobné částky z akcií, a to hlavně do životního a neživotního pojištění a na penze.

Budou tedy stovky miliard korun úspor českých domácností ležící dnes v bankách a v matracích následovat spíš řešení rakouské, nebo německé, nebo dokonce nějaké řešení speciální, české? Bude záležet na dovednosti a soutěživosti investičních společností, pojišťoven a penzijních společností, kolik si z toho koláče ulomí.

Na směřování toků úspor domácností ve všech třech státech ovšem mají velký vliv také místní zákony, jako je třeba regulace finančního trhu, daňové předpisy a různé programy státní podpory. Významný dopad na rozložení volných peněz českých domácností tedy budou mít i zákonodárci – a skrze ně my všichni coby voliči.

Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)