logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

2017: Jak těžké je být americkou centrální bankou? Můžete si to vyzkoušet…

Středa 11.01.2017

Amundi Asset management:

Ačkoliv již začátkem ledna začal pracovat americký Kongres v novém složení a 20. ledna bude uveden do prezidentského úřadu Donald Trump, zůstává stále mnoho otázek ohledně směřování hospodářské politiky Spojených států. Američtí centrální bankéři, tak mírně řečeno, nevědí, na čem vlastně jsou. Nejistota panuje především kolem fiskálního stimulu, který chystá nová politická reprezentace včele s Donaldem Trumpem. Rozpolcenost Fedu v této otázce demonstruje zápis z prosincového zasedání centrální banky, který uvádí, že polovina členů měnového výboru, který rozhoduje o nastavení úrokových sazeb, zakomponovala do svých očekávání fiskální expanzi a druhá polovina nikoliv. Podle Janet Yellen, šéfky Fedu, americká ekonomika nepotřebuje fiskální stimul, aby dosáhla plné zaměstnanosti. 

Rozložení sil v řídícím výboru Fedu by se mohlo velmi brzo změnit. Během své předvolební kampaně se Donald Trump několikrát vyjádřil velmi kriticky k politice americké centrální banky, především pak centrálním bankéřům kladl za vinu, že nezvyšovali úrokové sazby dostatečně rychle. Média proto začala spekulovat o tom, že Janet Yellen vystřídá po vypršení jejího mandátu (únor 2018) někdo jiný. Ještě během letošního roku by Trump měl vybrat dva nové členy řídícího výboru. Navrch by tak velmi záhy mohli mít zastánci vyšších úrokových sazeb. 

Kromě nejistoty panujících okolo ekonomických otázek, bude muset Fed řešit v letošním roce i případné strukturální změny svého fungování. Platforma “Better way”, vedena předsedou Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem, předpokládá, že by si americká ekonomika mohla vést lépe, pokud by chování Fedu bylo více předvídatelné a transparentní. Proto požaduje, aby Fed vysvětloval, proč se jeho měnová politika liší od vývoje úrokových sazeb, které indikuje Taylorovo pravidlo*. Mimochodem, jedním ze zastánců využití Taylorova pravidla v praxi je i John Allison, o kterém se spekuluje, že by ho Donald Trump mohl jmenovat do řídícího výboru Fedu. 

Zavedení Taylorova pravidla je značně kontroverzní. Proti jeho zavedení se staví například Neel Kashkari, předseda Fedu z Minneapolis. Důvodem je fakt, že neutrální úroková sazba v posledních letech výrazně poklesla. Zároveň dodává, že pokud by bylo zavedeno Taylorovo pravidlo do praxe v uplynulých letech, potom by podle jeho propočtů bylo dnes bez práce o 2,5 milionů více Američanů. Jerome Powell, další z členů řídícího výboru Fedu, uvedl v roce 2015, že využití Taylorova pravidla je užitečné pro informační účely, nicméně pochybuje o tom, že by na základě jednoho pravidla mohla být učiněna klíčová rozhodnutí. 

V kontextu výše uvedeného, lze konstatovat, že rok 2017 bude pro Fed o mnoho složitější než rok 2016. 

Vyzkoušet si, jaké je to být v kůži šéfky / šéfa americké centrální banky, můžete prostřednictvím aplikace Chair the Fed. Úkolem "hráče" je nastavit optimálně úrokové sazby vzhledem k ekonomickým podmínkám.  Cílem “hráče” by pak mělo být obhájit mandát pro další období. O tom, že to není úplně jednoduché se může každý přesvědčit sám.

http://sffed-education.org/chairthefed/  

*Taylorovo pravidlo lze označit také za pravidlo úrokové míry. Jedná se o exaktně kvantifikovatelný vztah mezi inflací, hospodářským růstem a monetární politikou centrální banky. Tento elegantní nástroj pro popis chování centrálních bank vychází z reakcí na odchylky inflace a růstu produkce z požadovaných cílových úrovní. Vztah mezi požadovanou výší úrokové sazby, inflační a růstovou mezerou definoval v roce 1993 ekonom ze Standford University, John Taylor následovně:


kde i je výsledná požadovaná úroková sazba, i* rovnovážná úroková sazba (používají se dlouhodobé vládní cenné papíry), π míra inflace, π* inflační cíl, y růst HDP, y* potenciální růst a (y – y*) mezera růstu.

Centrální banka požadovanou úrokovou sazbu zvyšuje nad rovnovážnou úroveň, pokud inflace roste nad inflační cíl (anebo v případě cyklického růstu, pokud růst inflace přesahuje trend), případně pokud aktuální hospodářský růst převyšuje jeho potenciální úroveň. Prostřednictvím Taylorova pravidla je možné určit požadovanou krátkodobou úrokovou sazbu pro danou ekonomiku. Pokud je aktuální krátkodobá úroková sazba nižší než požadovaná úroková sazba vypočtena prostřednictvím Taylorova pravidla, lze očekávat, že centrální banka zpřísní svou monetární politiku.

Amundi Asset management

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)