logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Jak se v portfoliu připravit na posílení české koruny?

Úterý 03.01.2017

Aleš Prandstetter, ČSOB Asset Management:

Česká národní banka (ČNB) komunikuje trvání tzv. tvrdého měnového závazku minimálně do 31. března 2017. Na stabilní kurz koruny bychom se tedy měli spolehnout přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku. Od začátku dubna 2017 ČNB trvání měnového závazku sice negarantuje, nicméně k jeho ukončení by mělo podle jejích slov dojít až v polovině roku. My předpokládáme, že se tak stane možná již během druhého čtvrtletí. Pravděpodobnost, že intervence potrvají přes konec roku 2017, je podle guvernéra Rusnoka i podle nás „velmi nízká“.

Opuštění kurzového závazku ČNB již vstoupilo do ročního investičního horizontu a je třeba být investičně připraven. Tržní i naše přesvědčení je takové, že koruna bude mít po exitu ČNB tendenci posilovat, což bude snižovat výnos měnově nezajištěných investic.

Koruna bude sílit

Česká měna má fundamentální předpoklady dané hospodářskou a rozpočtovou situací ČR k tomu, aby byla silnější – odhady rovnovážného kurzu se pohybují na úrovni 25 korun za euro. To ale neznamená, že by koruna měla těchto hodnot dosáhnout hned po skončení intervencí. Za prvé, ČNB bude s velkou pravděpodobností do kurzového vývoje aktivně zasahovat, za druhé, již nyní je v rukou spekulantů nahromaděno velké množství české měny. Tyto koruny pouze čekají na příležitost k okamžité konverzi do eur, jakmile koruna posílí, a budou tedy od určité chvíle působit proti jejímu většímu zhodnocení. Je otázkou, jestli tento faktor nebude nakonec natolik silný, že v prvních měsících významnému růstu české měny zcela zabrání.

Strategii exitu může ovlivnit měnová politika Evropské centrální banky (ECB), ČNB nicméně zdůrazňuje, že je pro ni hlavním určujícím faktorem stav domácí ekonomiky – zejména s ohledem na inflaci. I přes mzdový nárůst guvernér Rusnok nevidí inflaci jako problém dohledné doby, naopak úroveň mezd v ekonomice považuje za neadekvátně nízkou.

Je třeba se zbavit cizích měn a vše převést do korun?

Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně, záleží totiž na několika okolnostech. Především, zda prostředky potřebujete držet v této konkrétní cizí měně, či nikoliv.

Pokud cizí měnu do budoucna využijete (například při svých podnikatelských aktivitách), nebo se považujete za nekorunového investora, pak můžete měnovou konverzi do českých korun považovat spíše za spekulaci a nemusíte se konverzí zabývat. Očekávané zhodnocení, které by vám přinesla držba českých korun, by nemuselo kompenzovat náklady, které na směnu do českých korun a zpět vynaložíte, a případné ušlé výnosy na zahraničních akciových trzích. 

Jestliže nepotřebujete držet peníze v cizí měně, pak pro vás konverze do českých korun dávat smysl bude, určitě se ale zamyslete nad jejím načasováním. Jak to tak ale obvykle bývá, každá pojistka něco stojí. Počítejte s tím, že náklady na měnové zajištění budou do doby, než ke skutečnému exitu ČNB dojde „ukrajovat“ část z celkových výnosů, kterých by fondy jinak dosáhly, kdyby zajištěny nebyly. 

Řadíte-li se mezi investory, kteří zahraniční měnu nepotřebují, pak vaše rozhodnutí o načasování měnové konverze závisí především na vašem rizikovém apetitu. Můžete se rozhodnout, že budete čekat do poslední chvíle, než bude exit na spadnutí, a své investice ponecháte v zahraniční měně – minimálně tedy do konce prvního kvartálu, pokud důvěřujete slibu ČNB. Ze současné rétoriky ČNB, jejího postavení v rámci evropských centrálních bank a ve světle budoucích plánů na začlenění do eurozóny neusuzujeme, že by se ČNB měla dát švýcarskou cestou překvapivého opuštění kurzového závazku. Ani krajní rizika však nelze nikdy zcela opomíjet.

Jste-li tedy korunový investor, pak v současné době dává smysl cizoměnové investice (investice s expozicí na cizí měnu) odložit, případně omezit jejich podíl v portfoliích. 

Shrnutí
  • Náš základní scénář je, že koruna v prvních týdnech po ukončení intervencí zhodnotí zhruba o 3–5 % vůči euru (posílí však i vůči ostatním měnám).
  • S posílením koruny poklesne v korunovém vyjádření hodnota investic denominovaných v jiné měně než v české koruně. Podobná situace nastane i u investic, které jsou vedeny v české koruně, ale jejichž investiční „náplň“ je cizoměnová a nezajištěná vůči měnovému riziku.
  • Ani pokles hodnoty investice o 5 % z investičního hlediska neznamená žádnou tragédii. U akciových fondů jde v rámci investičního horizontu o spíše nevýznamné snížení celkového výnosu.
  • Korunový investor by si nicméně měl během prvního kvartálu 2017 upravit portfolio alespoň tak, aby nezajištěné cizoměnové investice netvořily jeho většinu, a nevystavoval se tak riziku zbytečné ztráty na velké části portfolia.
  • Korunový investor by si měl dát pozor u nových jednorázových investic a nakupovat v následujících měsících do ukončení intervenčního režimu pouze měnově zajištěné investice. Bylo by zbytečné nákupem nezajištěné pozice v předvečer ukončení intervencí utrpět okamžitou ztrátu.
  • Nekorunový investor nemusí dělat nic. Pro něj je nákup české koruny jen spekulací, která sice může skončit pozitivním výsledkem, ale nelze opomíjet její vysoké transakční náklady.
Aleš Prandstetter, hlavní investiční stratég, ČSOB Asset Management


 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)