logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Podzim na dluhopisových trzích

Úterý 06.12.2016

Jana Urbánková, Česká spořitelna: 

Podzim byl na většině hlavních dluhopisových trzích ve znamení růstu výnosů především na delším konci výnosové křivky. Výnosy německých 10letých dluhopisů od začátku října vzrostly skoro o půl procentního bodu. Výnosy 10letých amerických dluhopisů za stejné období vyskočily dokonce o 0,8 procentního bodu. Znamená to tedy, že už jsme jednou nohou pryč z období super nízkých výnosů dluhopisů? Ne tak docela. 

Na začátku října výnosy podpořily spekulace o zavedení taperingu, tj. snižování objemu měsíčních nákupů aktiv v rámci programu kvantitativního uvolňování, od druhého čtvrtletí 2017. Do té doby trh široce očekával, že dojde k prodloužení tohoto programu v plném objemu nákupů za jeho aktuálně vyhlášený konec v březnu 2017. Do médií prosákly informace, že by případný „tapering“ mohl mít podobu snižování nákupů dluhopisů o 10 mld. euro měsíčně. V průběhu října pak spekulace o možném dřívějším ukončení QE v eurozóně podpořila rostoucí inflace. Druhým spouštěčem růstu výnosů byly listopadové americké prezidentské volby. Výnosy amerických dluhopisů po zvolení D. Trumpa akcelerovaly svůj růst v očekávání budoucích silnějších inflačních tlaků. Přestože výprodeje zasáhly především americké dluhopisy, tak růst výnosů zaznamenaly také německé či české dluhopisy. 

V posledních dnech pak nová optimistická data z trhu práce a rostoucí inflace v eurozóně podnítila další spekulace o taperingu. Nenechme se ale zmýlit těmito čísly.

Přestože říjnová nezaměstnanost v eurozóně dosáhla 9,8 % a udržela se tak druhý měsíc po sobě pod 10 %, tak je stále zhruba 2,5 procentního bodu nad svojí předkrizovou úrovní. Míra nezaměstnanosti je tedy stále relativně vysoká, což se projevuje i v tlumeném růstu mezd, které v druhém čtvrtletí tohoto roku rostly meziročně nejnižším tempem od třetího čtvrtletí roku 2010. Navíc růst inflace v posledních měsících je spíše způsoben statistickým efektem vypadávání vlivu loňského poklesu cen ropy z meziroční inflace než rostoucími poptávkovými tlaky v ekonomice, které by ráda viděla ECB.  

Tedy ekonomické fundamenty v eurozóně se nezdají být dostatečně silné na to, aby ECB mohla utahovat měnovou politiku. Navíc současný růst výnosů v podstatě umazává část efektu programu kvantitativního uvolňování ECB a sám o sobě vede k tlaku na růst výnosů dluhopisů v eurozóně.  

Pokud by v současné situaci ECB opravdu zvolila snižování měsíčních nákupů již od druhého čtvrtletí 2017, pak by trh pravděpodobně zareagoval dalším výprodejem na dluhopisových trzích, a tedy růstem výnosů. Mohlo by se opakovat tzv. „taper tantrum“ ze Spojených států, kdy po Fedem signalizovaném taperingu na jaře 2013 došlo k prudkému růstu výnosů dluhopisů, který donutil Fed prodloužit program QE o několik měsíců. 

Z pohledu ekonomických fundamentů se tedy prodloužení programu kvantitativního uvolňování v plném objemu měsíčních nákupů za horizont března 2017 zdá být nevyhnutelné. Oznámení tohoto kroku na prosincovém zasedání ECB by mohl vést k okamžité korekci výnosů směrem dolů, protože trh nyní ve výnosech pravděpodobně částečně zohledňuje i možnost zavedení taperingu od druhého čtvrtletí 2017.

Navíc s klesajícím objemem dluhopisů, které může ECB v rámci programu kvantitativního uvolňování nakupovat, se relativně zvyšuje tlak na pokles výnosů s dalším nakoupeným dluhopisem. Tedy čím méně toho zbývá, co může ECB nakoupit, tím vyšší je tlak jejich dodatečných nákupů na pokles výnosů. Přestože ECB pravděpodobně upraví kritéria pro odkup dluhopisů na trhu, tak než uvede daná pravidla v platnost, budou pokračující nákupy dluhopisů mít relativně silnější negativní efekt na výnosu dluhopisů v eurozóně. 

Tedy vzhledem k nízké ekonomické aktivitě a protiinflačním tlakům v eurozóně ECB pravděpodobně prodlouží program QE v plném objemu nákupů i za horizont března 2017. Teprve poté někdy od přelomu let 2017 a 2018 by mohla začít tento program ukončovat, pokud dojde k očekávanému ekonomickému oživení a růstu inflace v eurozóně. Z toho důvodu je asi předčasné jásat nad rostoucími výnosy dluhopisů a považovat tento růst za dlouhodobější trend. Dokud nebudou ekonomické fundamenty v eurozóně dostatečně silné, tak se pravděpodobně další silnějšího růstu výnosu dluhopisů nedočkáme. Ten by podle současného výhledu ECB mohl přijít až někdy v průběhu roku 2018. 

Ani situace ve Spojených státech nemusí jednoznačně vést k dalšímu růstu výnosů státních dluhopisů. Přestože D. Trump vyvolal silná inflační očekávání, tak tato očekávání se nemusí jednoznačně naplnit. Výrazným rizikem pro další růst výnosů je například zavedení obchodních bariér, které by mohly mít negativní dopady na ekonomický růst v Americe. 

 

Jana Urbánková
makroekonomická analytička 
České spořitelny 

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)