logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Mladí mohou, staří musí

Úterý 19.07.2016

Pavel Hoffman, Investiční kapitálová společnost KB, a.s.:

Čím mladší je investor, tím více se mu otevírá možností v investování. Proto i v investování platí pořekadlo: „Mladí mohou, staří musí“. Zatímco mladí investoři si mohou dovolit svá finanční portfolia poskládat z nejrůznějších aktiv, investoři vyššího věku jsou už limitováni ve výběru – tedy pokud dodržují pravidla rozumného investování. Samozřejmě i oni mohou své finance umístit do rozličných investičních variant, ale s ohledem na jejich věk některé modely pro ně už nemusejí být vhodné. Nechtějí-li podstupovat neúměrně vysoké riziko, musejí ctít doporučení investičních profesionálů a některým aktivům se raději vyhnout.

Mladí investoři na počátku své pracovní kariéry mají proti kolegům vyššího (důchodového) věku jednu obrovskou výhodu a tou je investiční horizont. Zatímco mladí investoři si mohou dovolit do svých portfolií umisťovat aktiva na velmi, velmi dlouhou dobu, starší investoři by měli být při výběru uvážlivější. Mladší investoři si tak obecně mohou dovolit více dynamické varianty, kde je větší zastoupení akciové složky. Díky investičnímu horizontu, který může být i několik desetiletí, pak podstupují úměrné riziko.

S narůstajícím věkem investorů a tím pádem zkracováním investičního horizontu by se postupně měla měnit i samotná skladba portfolia. Měl by stoupat podíl kratších finančních aktiv, případně hotovosti.

Na druhou stranu věk investora zdaleka není jediný faktor, který rozhoduje o složení portfolia. Vždy hrají zásadní roli i individuální potřeby investorů. U mladé generace je zásadním aspektem například to, zda lidé už mají vyřešenou otázku bydlení či nikoliv. Podle toho pak uzpůsobují své investice. Pokud se chystají do několika málo roků pořizovat nemovitost k bydlení, jejich portfolio asi nebude příliš obsahovat dlouhodobá aktiva.

A v podobném duchu také penzisté, kteří mají dostatek hotových peněz pro vlastní potřebu, ale chtějí dlouhodobě investovat například pro svá vnoučata, zase nebudou mít problém s výběrem dynamických investičních modelů obsahujících výraznější akciovou složku.

Racionální investování je plné kompromisů

Přes četná doporučení se lidé ale dopouštějí při investován řady chyb. Velkým pochybením je například, když lidé vsadí hodně peněz na jedno aktivum. Buď se investor zbytečně okrádá o reálně dosažitelné vyšší výnosy, nebo naopak hazarduje a podstupuje neúměrně vysoké riziko kvůli dosažení nadprůměrného zisku. Správný přístup je přitom investice do několika, nejlépe celé řady aktiv současně, které se odlišují rizikovostí, likviditou a potenciálním výnosem. Tím vzniká investiční portfolio.

Při investování by lidé neměli podstupovat extrémně vysoké riziko. Na druhou stranu je ale také chybou vyhledávat zbytečně nízké riziko, které s sebou přináší malé výnosy, které po odečtení inflace mohou znamenat reálnou ztrátu. Optimální cestou je určitý kompromis. Je třeba, aby si investor namíchal své portfolio z celé řady nejrůznějších aktiv.

Obecně by portfolio mělo být vhodně rizikově i časově strukturováno, tedy od bezpečných aktiv až po ty rizikovější. Stejně tak je třeba portfolio rozumně rozložit podle délky investičních horizontů jednotlivých aktiv. Mělo by obsahovat jak krátkodobé, tak i dlouhodobé investice.

Otazníkem však zůstávají podíly jednotlivých složek, ty vždy podléhají individuálním potřebám investora. U rizikovějších složek, které jsou potenciálně výnosnější, je doporučován výběr negativně korelovaných aktiv – znehodnocení jednoho aktiva je v takovém případě tlumeno zhodnocením aktiva druhého a opačně. Celkový dosažitelný výsledek je při započítání rizika pro klienta příznivější.

Aby investiční portfolio přinášelo rozumné výnosy, neměly by v něm chybět akcie či akciové fondy. Tato aktiva přitom mnohé investory odrazují kvůli své vyšší volatilitě (rozkolísanosti). Na druhou stranu ale při jejich vhodném a pečlivém výběru přinášejí nejvyšší potenciální výnos a jsou tudíž generátorem zisku portfolia.

Základním předpokladem u fondů obsahující významnější akciovou složku, je dodržení doporučovaného investičního horizontu. Lidé by tyto fondy měli mít v držení (ve svém portfoliu) alespoň po dobu pěti let. V takovém případě je poměrně efektivně eliminována krátkodobá rozkolísanost hodnoty těchto fondů a celkové investiční riziko klesá na přijatelnou mez. Klientům by pak tyto fondy měly v daném časovém horizontu přinést nějaký výnos.

Smutná investiční realita Česka

Přestože všude kolem nás je k mání celá řad rad a doporučení, jak efektivně investovat, lidé tuto činnost zcela podceňují – se svými penězi nijak nepracují. Pokud by alespoň využívali služeb investičních profesionálů, tak by to nebyl problém. To se ale týká jen velmi úzké skupiny obyvatel. Nejhorším případem je přístup, kdy se lidé pouštějí do investování na „vlastní pěst“, aniž by něco věděli o možných rizicích.

Bohužel velká část Čechů nemá žádné znalosti o možnostech investování. A pokud mají alespoň nějaké zkušenosti, tak často jen negativní z minulosti. Výsledkem pak je zcela nevhodná skladba finančních aktiv u tuzemských domácností. V drtivé většině finančního majetku Čechů převládá hotovost a bankovní vklady. Tato forma aktiv ale nepřináší žádný výnos, nebo jen velmi nízký v nominálním vyjádření. V reálném vyjádření při zohlednění inflace lidé dokonce ztrácejí (jejich finanční majetek ztrácí na reálné hodnotě).

Bankovní vklady a hotovost přitom tvoří zhruba dvě třetiny finančního majetku českých domácností. Okolo pětiny připadá na penzijní fondy a kapitálové životní pojistky. A zbytek – zhruba deset procent finančního majetku domácností – je tvořen podílovými, zajištěnými fondy a přímými investicemi. 

V tomto nelichotivém výsledku nejsou Češi sami, podobné je to i u Slováků. O mnoho lépe na tom nejsou ani domácností v Maďarsku či Polsku. Naproti tomu zcela odlišný přístup domácností lze nalézt v zemích západní Evropy. Hotovost a bankovní vklady zde tvoří asi jen třetinu finančního majetku lidí. Ve Spojených státech je to dokonce ještě méně – okolo pětiny. Na fondy a přímé investice pak v západní Evropě připadá okolo 40 procent finančních aktiv domácností. Zbytek tvoří penzijní fondy a životní pojištění.

Pavel Hoffman
Místopředseda představenstva IKS KB, a.s.

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)