logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Inflace – odhady a dohady

Úterý 27.10.2015

Jakub Kučera, RSJ a.s., Praha, Česká republika:

A je zpátky! Už jsme si mohli myslet, že deflace, tedy snižování cen, je v Evropě zažehnána a že se naše pozornost upne k jiným ekonomickým tématům. Ceny se ale v eurozóně začaly opět propadat (v srpnu +0,1 %, v září -0,1 %). Deflace se svojí sestrou inflací, zvyšováním cen, je tak zase v módě. Jistě se brzy objeví články varující před deflační spirálou a do centra pozornosti se dostanou úvahy, jak by centrální banky měly dosáhnout svých inflačních cílů, obvykle ve výši okolo dvou procent. Nová studie z druhého konce světa staví tyto debaty do poněkud jiného světla.

Mezinárodní tým výzkumníků si položil jednoduchou otázku – jak vnímají inflaci ekonomičtí aktéři na Novém Zélandu, zejména tamní podnikatelé, a na čem zakládají své odhady. Hlavní poznatek je prostý – novozélandští podnikatelé jsou úplně mimo. Ačkoli roční inflace byla v době výzkumu (2013/2014) okolo 1,5 %, tipovali v průměru hodnoty okolo 5 %. Podnikatele na hlavu porazili nejen profesionální analytici (odhady v rozmezí 1,5-2 %), čemuž se nelze divit, ale překvapivě i domácnosti. Ty v průměru odhadovaly jen 3,5 %. 

Vysvětlení této podstatné diskrepance mezi skutečnou změnou cenové hladiny a tím, co si mysleli podnikatelé, překvapí. Vůbec přitom nejde o to, že by nerozuměli konceptu inflace – ten v drtivé většině chápou. Dokonce projevili velkou důvěru ve schopnosti centrální banky držet, zejména dlouhodobě, inflaci pod kontrolou. Paradoxně už si daleko méně byli jistí, jaký cíl si to banka před třinácti lety stanovila nebo kdo je jejím guvernérem. Podnikatelé se ale málo spoléhají na odborné odhady a své představy o inflaci zakládají hlavně na svých osobních zkušenostech. Devět z deseti označili za „velmi“ nebo dokonce „extrémně“ důležitou osobní zkušenost při nakupování, přičemž 76 % se odvolávalo hlavně na ceny pohonných hmot (ty tehdy opravdu strmě rostly). Aby toho nebylo málo, uvedla většina novozélandských podnikatelů, že své značně zkreslené představy o inflaci promítají do svých podnikatelských rozhodnutí – neváhají kvůli nim měnit mzdy, ceny i počet zaměstnanců. 

Samozřejmě by bylo zajímavé vědět, jestli podniky, na něž mají ceny benzínu větší vliv, měly například i vyšší očekávání. Bylo by to logické - stejně jako mají konzumenti rozdílné spotřební koše, tak i firmy reagují na ceny různého zboží a služeb jinak. Studie ale především vyvolává zamyšlení, jak moc oficiální inflační indexy a odborné odhady cenových změn ovlivňují firemní sektor a ekonomiku. Možná že méně, než si myslíme.

Jakub Kučera
Ekonomický analytik
RSJ a.s., Praha, Česká republika

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)