logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Rozvojové trhy - aktuálně

Úterý 20.10.2015

Radim Kramule, Investiční společnost České spořitelny, a.s.:

Když v roce 2001 přišel investiční bankéř Jim O´Neill se zkratkou BRIC (v angličtině cihla) pro perspektivní skupinu ekonomik (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které by do roku 2050 měly být dominantními ekonomikami, tak asi netušil, jak se politici a lidé této zkratky ujmou. Představitelé zemí BRIC se spolu skutečně schází na vrcholných schůzkách, v roce 2010 přijali ještě Jihoafrickou republiku (od té doby zkratka BRICS) a v poslední době plánují novou rozvojovou banku pod záštitou Číny (taková konkurence Světové banky, která je pod taktovkou USA). Faktem je, že podílem na světovém obyvatelstvu tyto státy dosahují zhruba 45% (a stále rostou) a z hlediska HDP dosáhly v roce 2014 „zatím“ zhruba jen 18 bilionu USD (23% světového HDP). Pro lepší perspektivu EU a USA dosáhly v roce 2014 18,5 a 17,3 bilionu USD, respektive. V grafu je patrné, že růst zemí BRIC byl za posledních 15 let fenomenální. Například Ruské a Čínské HDP se od roku 1999 v USD zvýšilo 8,5x, přičemž za stejné období se HDP Brazílie a Indie zhruba ztrojnásobilo. 

Zdroj: Bloomberg 

Pro zahraniční investory, kteří chtěli těžit z dynamického růstu HDP, se však sázka na nejrychleji rostoucí ekonomiky BRIC ne vždy vyplatila. Přepočetli jsme jednotlivé indexy zemí BRIC na hodnotu 100 k roku 1999 a zatímco index složený z indických aktiv se více než 5x znásobil, tak ten čínský má za 15 let hodnotu 1,4x násobku roku 1999 (roční výkonnost pod 3%). Kde hledat příčiny? Samozřejmě každá země začínala s jinak rozvinutým kapitálovým trhem a počátečním oceněním obchodovaných aktiv. Druhá stránka jsou vlivy státu (např. omezení obchodování zahraničních subjektů na čínském trhu) a státem kontrolované podniky, vliv privatizace (Rusko) a složení indexů (komoditně vs. více sektorově rovnoměrně složené indexy). V neposlední řadě je třeba zdůraznit základní strukturální rozdíly jednotlivých ekonomik. 
 

Zdroj: Bloomberg 

Čína je v poslední době často skloňovanou zemí ve vztahu ke globální ekonomice. Nedávno byla hlavním tahounem poptávky po kapitálových investicích, komoditách a finančních aktivech a to díky masivním investicím do infrastruktury, montoven, nemovitostí a ostatních statků. Podle oficiálních čísel se zároveň zadlužení vlády, domácností a podniků dostalo v Číně nad 200% HDP a podle neoficiálních až k 280% (to je zhruba úroveň zadlužení v USA). Při takto překotném růstu produktu došlo logicky k neefektivním investicím a mnoho sektorů v Číně trápí nadprodukce (například ocelárny). Navíc nový plán čínských komunistů velí přenastavit ekonomiku od exportně založené k více spotřebně zaměřené. Suma sumárum růst Číny výrazně zpomaluje a nelze vyloučit místní bankroty firem, bank a domácností.

 
Zdroj: Bloomberg 

Jaké jsou možné implikace pro světovou ekonomiku? 
Primárně trpí komoditní výrobci, kteří jsou reprezentováni ve skupině BRIC Ruskem a Brazílií. Tak jak v minulosti prosperovali z velké poptávky Číny, tak její zpomalení se projevilo v rapidním poklesu cen komodit (viz. komoditní graf, který v sobě zahrnuje potraviny, průmyslové i drahé kovy v USD) a následném tlaku na místní měny (např. rubl oslabil z ca 35/dolar k 60/dolar). Pokles cen komodit má samozřejmě globální dosah i na jiné země (např. Peru). Další okruh zemí, které ekonomicky pociťují zpomalování v Číně, jsou Jihoasijské státy. V neposlední řadě se ochlazení v Číně projevuje na průmyslovém sektoru rozvinutého světa (USA, Evropa). Velká část poptávky po investičních celcích pramení z rozvíjejícího světa, který nakupuje od výrobců z rozvinutého světa (GE, Siemens, Caterpillar aj.). Provázanost světové ekonomiky je v dnešní době tak velká, že problém v jednom konci světa se dříve nebo později projeví minimálně sektorově i ve zbytku zeměkoule. 

Jaké implikace nám vychází pro investiční rozhodování?
Pokud bychom brali v potaz historická data, pak ceny světových komodit jsou blízko svého dna za posledních 25 let. Zároveň je však potřeba zmínit, že komoditní cykly jsou dlouhé a mega cykly trvají i desítky let. Pravděpodobně další poklesy již nemusí být velké, ale zároveň nelze ani čekat nějaké brzké zlepšení. Sektory navázané na těžbu a průmyslové celky bude trápit nižší poptávka a pokles marží. Zároveň by mělo docházet k redistribuci bohatství od komoditně zaměřených ekonomik k těm více spotřebně zaměřeným, jelikož spotřebitelé jsou primárně ti, kteří ušetří (benzín, potraviny, ceny surovin) a mohou zvýšit spotřebu, tedy spotřebitelský sektor Evropy nebo USA by měl z aktuální situace těžit.
 

Zdroj: Bloomberg 

Každá doba přináší své problémy. I v minulosti bohužel docházelo k válkám, měnili se režimy, svět prošel ropnými krizemi a ekonomické cykly nejsou ničím novým. Historicky platilo, že akcie se nakonec vždy z propadů dostaly a firmy byly schopny čelit novým výzvám. V turbulentní době platí, že ti nejsilnější přežijí – nízké zadlužení, silná značka a dobrý produkt by měly posloužit jako hlavní vodítko, kam uložit své prostředky. Ať se díváme na rozvíjející trhy nebo rozvinuté, všude lze nalézt firmy s kvalitním vedením a perfektním produktem (myšlenkou), který bude firmě dále získávat zákazníky a tržní podíl. Je potřeba být selektivní a hledat kvalitu, kterou skoro na každém trhu lze nalézt. A v neposlední řadě počet obyvatel planety stále roste, poptávka po zbožích a službách dále poroste. Buďme tedy trpěliví a investujme do perspektivních sektorů a firem. 

Radim Kramule, portfolio manažer Investiční společnost České spořitelny, a.s.

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)