logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Co (ne)stojí za padající cenou zlata

Úterý 04.08.2015

Tomáš Menčík, Cyrrus a.s.:

Cena zlata i ostatních drahých kovů spadla na pětiletá minima. Odborné i laické zpravodajské servery jsou zaplaveny důvody, proč tomu tak je, ale mnoho z nich při pohledu na fakta jaksi nedávají smysl. Problémem při obchodování se zlatem je to, že nemá fundamentální hodnotu. Neexistuje model, který by dokázal s větší či menší mírou přesnosti stanovit, jaká je férová cena. A proto je těžké vysvětlovat, proč se aktuálně děje, co se děje. U akcií je to jednoduché: klesnou tržby více, než se čekalo, analytici upraví modely o tuto informaci a cílová cena za jinak stejných okolností padá. Zlato ale tržby nemá. Ani zisky, diskontní faktor, dividendy, buybacky, marže, objednávky či pohledávky. Není, čeho se chytit. Navzdory tomu existují obecné faktory, které drahé kovy (zlato nevyjímaje) ovlivňují. Jenže mnohdy nedávají smysl.

1) Silný dolar negativně ovlivňuje cenu zlata
Když se v roce 2013 zřítila cena zlata z 1800 USD za unci na 1200 USD, kurz eurodolaru se prakticky nepohnul. Když v polovině roku 2014 začal prudce posilovat dolar, zlato oslabilo „pouze“ o 150 USD za unci. Ani červnový propad zlata o 100 USD nelze pomocí měn vysvětlit, neboť eurodolar se prakticky nepohnul. Ohánět se sílou dolaru při vysvětlování pohybů cen zlata pokulhává na obě nohy.

2)    Měnová politika centrálních bank
Objem měny v ekonomice v obecné rovině ovlivňuje cenu komodit, tedy i zlata. Uvolněná měnová politika (= hodně peněz v ekonomice) je obvykle pro-komoditní. Hodně diskutované utahování měnové politiky americkou centrální bankou by tak logicky mělo být negativní, kdyby 
    a)    se o tom nediskutovalo už několik čtvrtletí, během kterých cena zlata stagnovala
    b)    ostatní velké centrální banky nepokračovaly v masivní měnové podpoře ekonomiky (eurozóna, Japonsko)
Vyšší sazby by skutečně měly vést k tomu, že investoři se budou stahovat z drahých kovů, neboť ty nijak netěží z rostoucích úrokových sazeb (právě naopak u zlata a jiných kovů rostou náklady ušlé příležitosti), nicméně svalovat vinu například za červnový skokový pokles ceny zlata na centrální bankéře také není na místě.

3)    Zlato je ochrana proti vysoké inflaci
To v historii v mnoha případech skutečně platilo, ale nyní je situace odlišná. Obavy z deflace pomalu ustupují i v tímto negativním fenoménem ohrožené Evropě a akce centrálních bank by měly spíše vést k diskuzím o postupně rostoucí inflaci. Tedy o preferenci zlata, nikoli o jeho prodejích na pětiletých minimech.

4)    Zlato je ochrana proti rizikům
To sice možná platí, ale pouze velmi krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska je ochranný efekt zlata více než diskutabilní. Vždyť například v letech 2011 – 2012 se cena zlata pohybovala v pásmu 1600 – 1800 USD. Byla v tomto období globální rizika o třetinu významnější než nyní? V době ještě nedávno zvažovaného Grexitu, hrozby ze strany Ruska, výrazně zpomalující Číny či expanze organizace Islámský stát? Nechť si každý odpoví sám.

5)    Čína
Zpomalování Číny je asi nejpádnější argument a to zejména v poslední době. Tamní autority se poprvé od roku 2009 rozhodly zveřejnit zásoby zlata, které výrazně zaostaly za očekáváním analytiků. Tím lze jednoznačně vysvětlit prudce negativní reakci zlata z poloviny června. Nicméně dlouhodobě také nelze v Číně hledat vysvětlení, protože navzdory zpomalující ekonomice tamní poptávka po tomto žlutém kovu roste.
Pokles ceny zlata v posledních letech včetně nedávných poklesů tak nelze přičítat jednomu konkrétnímu faktoru, jako spíše kombinaci více z nich. To nejdůležitější je ale podle mého názoru změna preferencí ve prospěch akciových trhů. Zlato už prostě není IN. Tím neříkám, že by měla cena i nadále padat, ovšem čekat nárůst nad 1350 USD v horizontu měsíců je velmi nepravděpodobné.

Tomáš Menčík, analytik, Cyrrus a.s.

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)