logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Nafouknutá deflace?

Úterý 16.06.2015

Jakub Kučera, RSJ a.s.:

Vedle řecké krize hýbe od začátku roku eurozónou také inflace, respektive její absence, deflace. Kvůli ní přistoupila Evropská centrální banka k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, které by mělo pomoci oživit ekonomický růst a s ním zvýšit inflaci. V této souvislosti je zajímavý článek amerického ekonoma Davida Colandera (leden 2013, International Review of Economics Education), kde upozorňuje, že některé koncepty, o které se současná „mainstreamová“ ekonomie opírá, příliš neodpovídají realitě. Mimochodem katalyzátorem pro přehodnocení některých modelů bylo již polozapomenuté hnutí Occupy Wall Street, které se v březnu připomnělo v podobě hnutí Blockupy a jeho protestů proti politice šetření v EU.

David Colander poukazuje na to, že ačkoli finanční sektor a finanční aktiva jsou podstatnou součástí moderní ekonomiky, pod pojmem inflace rozumíme jen změnu cen u zboží a služeb. Co ale změna ceny finančních aktiv? Neměly by centrální banky mít také za úkol sledovat inflaci finančních aktiv, nebo alespoň k této veličině přihlížet? Na jednu stranu lze namítat, že politicky je důležitější klasická inflace zboží a služeb, protože přímo souvisí s reálným příjmem voličů. Na druhou stranu náhlá deflace finančních aktiv, známá také jako splasknutí tu akciové, tu hypoteční bubliny, má dalekosáhlé následky pro celou společnost – ekonomiku i politiku.

Při měření a interpretaci inflace finančních aktiv vyvstane řada otázek. Například u nich hrají velkou roli očekávání (Bude firma v budoucnu úspěšná? Bude stát schopen splatit své dluhy?), zatímco rohlík je prostě rohlík. Na druhou stranu nad „klasickou“ inflací se také vznáší otazníky. Nejsou ceny některých komodit, například ropy, také závislé na „pouhých“ očekávání vývoje v budoucnosti? Jak měřit změny cen třeba u elektroniky, když průměrný mobil roku 2014 bude jiný, lepší, než průměrný mobil roku 2013? Je deflace opravdu takový problém, když u elektroniky existuje de facto konstantně? Když cena té samé televize klesá, protože technologie stárne a zlevňuje se, jak to že si ji vůbec někdo koupí? Proč nepočká, až bude ještě levnější? Není proto nebezpečí oddálení spotřeby v důsledku deflace blud nebo alespoň značně nafouklé?

Sebepřesnější indikátor inflace finančních aktiv stěží vyřeší současné ekonomické problémy, ale bližší výzkum cenových změn u akcií, dluhopisů a dalších aktiv by mohl pomoci při hledání optimální ekonomické politiky. Ekonomové zkoumají ledacos, snad se zaměří i na tento problém.

Jakub Kučera
Ekonomický analytik
RSJ a.s., Praha, Česká republika

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)