logo AFAM Asociace fondů a asset managmentu
menu dekorace menu

english version

informační servis
tiskové zprávy AKAT
blog AKAT
monitoring trhu
o asociaci
orgány AKAT
členové asociace
dokumenty AKAT
zákony a vyhlášky
výroční zprávy
dokumenty EFAMA
kolektivní investování
ostatní dokumenty
konference
kontakt
mapa stránek







Navigace   zpět    |    Hlavní menu navigace šipka Detail novinky

Biologicko druhové riziko v investicích

Úterý 05.05.2015

Jan Barta, ČSOB Asset Management a.s., investiční společnost:

Mezi drobnými investory, kteří chtějí „pokořit“ trh s pomocí pouhého selského rozumu je tragicky rozšířena chybovost. Soukromě ji dělím na tři druhy. Ta první je strategického typu. Za typickou strategickou chybu lze označit chybnou přípravu (resp. ne-přípravu) na seniorské období. U jedince jsou důvody psychologické. Nevím, jak je to u státu, který je na tom podobně.  Druhý typ je chybovost z hlouposti a neznalosti. Mnohdy ji lze korigovat vzděláváním.

Ten třetí typ chybovosti je však biologicko druhový. Tato chybovost je nám vlastní – někomu více, někomu méně, ale každému nějak. Jinak řečeno, je tu nový zdroj rizika – „náš mozek“, který generuje dojmy, jež se většinou tváří jako dobré nápady. Generuje „krátká spojení“ (kognitivní), které nám brání vymotat se kruhu vlastních chyb.

Tato biologicko druhová chybovost může, podle některých výzkumů, devastovat naše investice se stejným „úspěchem“ jako nepříznivý trh. Pro přiblížení. Zatímco akciový trh vygeneroval na dvacetileté periodě zhodnocení 9,22% p.a., investoři v amerických akciových fondech získali jen 5,2% p.a. Výkonnost indexů odděluje od výkonnosti pro investora náš mozek. Stejně dramatická je situace na dluhopisovém trhu. Zatímco výkonnost dluhopisového trhu na stejné periodě byla 7,67% p.a., výkonnost pro investora byla 0,70% p.a. Na trhu (USA), kde se na stáří lidé zabezpečují primárně pomocí investic, tak v této černé díře mizí v souhrnu stovky miliard USD – podle toho, jak si nastavíme model.(1.) To je z hlediska stability společnosti srovnatelné s fyzickým nebezpečím.

Objevil jsem to ve výtečné diplomce Petra Šimčáka z Pioneer Investments, která nepřímo volá po široké diskusi nad tím, zda převládající finanční poradenství dostatečně zohledňuje koncepty behaviorálního finančnictví, které popsal.

Situace je o to dramatičtější, že drobní investoři stárnou do světa, který je na prahu série změn, jež změní vše. Tak se naposledy mluvilo o průmyslové revoluci 18. a 19. století. Podle McKinseyho jsou změny, které se ohlašují nyní, rychlejší a neskonale masivnější. Zhruba polovina globálního HDP(2.)  bude mezi léty 2010 až 2025 přicházet ze 440 měst, které z 95% leží na rozvíjejících se trzích a většině lidí ze západní Evropy zatím nic neříkají. HDP čínského města Tianjinu bude, podle téhož zdroje, k roku 2025 rovno HDP Švédska. Neuvěřitelné? Ano. Do roku 2060 se německá populace zmenší o jednu pětinu. Neuvěřitelné? Ano. Většina budoucnosti bude neuvěřitelná.

Namítnete, že investoři budou mít s dnešními informačními technologiemi dost signálů na to, aby se s jakýmikoliv změnami vyrovnali. Budou je mít, to ano. Ale nebudou mít kapacitu je obsáhnout, vybrat, zpracovat a pochopit. Biologicko druhové chybovosti neuniknou – zbude jim jen starý a chybující „instinkt“. Jejich mozek bude dál produkovat kognitivní a emocionální chyby, o nichž Ing. Šimčák píše. A možná ještě víc než dříve.

Kritik namítne,…ale to jsou data z Ameriky a u nás to bude jinak. Těžko. Jsme však všichni stejného druhu, naše kognitivní a emoční hloupost je, pokud jde o peníze, srovnatelná – opáčí realista. Jsem realista. 

Tak co s tím, zeptá se praktický  marketér. Více vzdělání, více informací, více „matiky“, více racionálních důkazů – odvětí všichni unisono. Já bych se však zdržel hlasování. Zdá se mi, že tvrdošíjně opakujeme chybu, která nás do této situace, z níž nevede cesta k další expanzi industrie, zavedla. Vše z racionálních přístupů jsme už vyzkoušeli.

Finanční gramotnost drobných investorů by asi neměla být o shluku matematicko-finančních znalostí. Jen s  „číslíčky“ lidskou povahou nepohneme. Na ta už slyší jen finanční inteligence, co dostala finanční smysl od pánaboha. 

Chce to nové myšlenky, nové postupy. Rozšířené vzdělávání pro ty, kdo radí drobným investorům – novináři i bankéři a poradci. Vzdělání, v němž by bylo místo na soft faktory, na behaviorální psychologii, na investiční hygienu, na realistický vzhled do lidské finanční povahy. A co do té doby? Do té doby musíme spoléhat na racionalitu poradenských  týmů, které ze svých rozhodnutí „vymelou“ biologicko druhovou chybovost. Jedinec to zřídka dokáže sám.

Jan Barta
člen představenstva ČSOB AM

1)Data  podle agentury DALBAR (2014). Akciový trh – S&P 500, dluhopisový trh -  Barclays Aggregate. Data k 2014. Dipolomová práce: “Prospektová teorie heuristiky ve finančním rozhodování”, Ing. Petr Simčák, Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Psychologický ústav

2)
„The four global forces breaking all the trends“, Mc Kinsey, Insights and Publications

 

nahoru 

logo AFAM

(c) 2018 - All rights reserved - AKAT|ČR - Asociace pro kapitálový trh České Republiky - info@akatcr.cz
Ochrana osobních údajů (GDPR)