Petr Šimčák, Pioneer Investments ČR:
V říjnu byly akcie podpořeny novou vlnou slovních i faktických intervencí centrálních bank, zejména pozitivními komentáři ECB a snížením sazeb v Číně. Akciové trhy reagovaly prudkým růstem po srpnovém propadu a nervózním kolísání v září. Dno z 25.srpna se zdá v nedohlednu, index Dow Jones je o 12% výše. A co na to investoři v akciových fondech?
V týdnu do 28.srpna 2015 odteklo z akciových fondů téměř 20 miliard dolarů. To zde bylo naposledy při pádu Lehman Brothers! Tak velká byla snaha zachránit po 14 % poklesu z maxima v květnu, co se dá. Pokles totiž nebyl pozvolný, ale skokem v několika dnech. Proto to tolik bolelo, a proto byla i reakce investorů panická. Srovnání s Lehman Brothers není tak úplně mimo, protože i pokles na trzích odpovídal tomu, co se v inkriminovaných 14 dnech dělo roce 2008 i v roce 2015. Dnešní strach má jméno „China Brothers“.
Zdroj dat grafů: Pioneer Investments, Bloomberg, AI, data k 31.8.2015. Smíšené po...
Jakub Kučera, RSJ a.s., Praha, Česká republika:
A je zpátky! Už jsme si mohli myslet, že deflace, tedy snižování cen, je v Evropě zažehnána a že se naše pozornost upne k jiným ekonomickým tématům. Ceny se ale v eurozóně začaly opět propadat (v srpnu +0,1 %, v září -0,1 %). Deflace se svojí sestrou inflací, zvyšováním cen, je tak zase v módě. Jistě se brzy objeví články varující před deflační spirálou a do centra pozornosti se dostanou úvahy, jak by centrální banky měly dosáhnout svých inflačních cílů, obvykle ve výši okolo dvou procent. Nová studie z druhého konce světa staví tyto debaty do poněkud jiného světla.
Mezinárodní tým výzkumníků si položil jednoduchou otázku – jak vnímají inflaci ekonomičtí aktéři na Novém Zélandu, zejména tamní podnikatelé, a na čem zakládají své odhady. Hlavní poznatek je prostý – novozélandští podnikatelé jsou úplně mimo. Ačkoli roční inflace byla v době výzkumu (2013/2014) okolo 1,5 %, tipovali v průměru hodnoty okolo 5 %. Podnikatele na hlavu porazili n...
Radim Kramule, Investiční společnost České spořitelny, a.s.:
Když v roce 2001 přišel investiční bankéř Jim O´Neill se zkratkou BRIC (v angličtině cihla) pro perspektivní skupinu ekonomik (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které by do roku 2050 měly být dominantními ekonomikami, tak asi netušil, jak se politici a lidé této zkratky ujmou. Představitelé zemí BRIC se spolu skutečně schází na vrcholných schůzkách, v roce 2010 přijali ještě Jihoafrickou republiku (od té doby zkratka BRICS) a v poslední době plánují novou rozvojovou banku pod záštitou Číny (taková konkurence Světové banky, která je pod taktovkou USA). Faktem je, že podílem na světovém obyvatelstvu tyto státy dosahují zhruba 45% (a stále rostou) a z hlediska HDP dosáhly v roce 2014 „zatím“ zhruba jen 18 bilionu USD (23% světového HDP). Pro lepší perspektivu EU a USA dosáhly v roce 2014 18,5 a 17,3 bilionu USD, respektive. V grafu je patrné, že růst zemí BRIC byl za posledních 15 let fenomenální. Například Ruské a Čínské HDP se o...
Jan Kaška, Colosseum, a.s.:
Velmi slabý výrobní sektor
Průzkumy ISM v USA velmi zřetelně divergují. Zatímco ISM index ve výrobní sféře poklesl v září téměř k hodnotě 50 bodů (50,2) a dosáhl tak nejnižší úrovně od května 2013, ISM index ve sféře služeb zůstává na výrazně vyšších úrovních (60,2).
Pokles cen ropy a silný dolar hlavním důvodem pro nízkou výrobní aktivitu
Důvodem pro tuto divergenci je fakt, že zatímco výrobní sektor čelí mnoha negativním faktorům, pro sektor služeb je mnoho těchto negativ naopak plusem.
Výrobní sektor dnes sráží velmi silný dolar, slabá zahraniční poptávka z rozvojových trhů, zhoršující se index finančních podmínek a především pak nízká cena ropy, která způsobuje kolaps v energetických investicích, na něž jsou navázány sektory průmyslu a materiálů. Třetina všech korporátních investic v indexu S&P 500 je tvořena právě energetickým sektorem.
Mezi pozitivní faktory pro sektor služeb patří růst příjmů domácností, dostupné bankovní úvěry pr...
Tomáš Menčík, Cyrrus a.s.:
Může se zdát, že akciové trhy zažívají období nadstandardně vysoké volatility (neboli vysoké výkyvy cen akcií). Není výjimkou, že akciové trhy skáčou i o 3 % denně, investoři tu vybírají krátké zisky, tu realizují stop loss pokyny. Zdání ale klame. Volatilita je aktuálně na úrovni desetiletého průměru a nadstandardní se může zdát pouze optikou posledních 3 let.
Volatilita měřená indexem VIX (který je také označován jako index strachu) je aktuálně na úrovni 19,5 bodů při desetiletém průměru přibližně 20 bodů. Během červeného pondělí 24.8., kdy akciové trhy procházely panickými výprodeji, vystoupal index VIX dokonce na 53 bodů, kde byl naposledy během finanční krize v březnu roku 2009. Jenže zatímco tehdy zažívaly trhy vysokou volatilitu zhruba půl roku a VIX na maximu dosáhl 89,5 bodu, během září letošního roku volatilita klesla opět na přijatelné úrovně. Od roku 2012 bylo prakticky jediné období, kdy byl trh více nervózní než v současnosti – přelom roku 201...
Martin Zezula, Raiffeisen investiční společnost a.s.:
Máme za sebou velmi horké léto. Rtuť teploměru opakovaně atakovala čtyřicítky, obdobně zvýšený byl však i krevní tlak řady hráčů na finančních trzích při každodenním monitoringu vývoje akciových indexů či cen komodit. Těm však média věnovala prostoru více než dost. Zcela stranou jejich zájmu již tradičně stály české dluhopisy, byť ani zde o „zábavu“ nebyla nouze.
Postaral se o ni pokles výnosů do splatnosti zejména krátkodobých a střednědobých dluhopisů hluboko do negativních teritorií (např. státní dluhopis ČR s kupónem 0,5 % a splatností v roce 2016 se dne 7. 9. 2015 prodával s rekordně nízkým výnosem do splatnosti mínus 0,90 % p. a.).
Jelikož však na vyspělých dluhopisových trzích k podobnému poklesu výnosů nedošlo (např. stejně dlouhý německý státní dluhopis nese nyní mínus 0,25 % p. a. a švýcarský rekordman mínus 0,84 % p. a.), nelze tuto situaci vysvětlit tradičními přesuny prostředků z rozkolísaných akciových trhů do ...
Petr Hlinomaz, BH Securities a.s.:
Touto dobou měla být původně na řadě diskuse o tom, jak sektory a akcie citlivé na úrokové sazby mohou těžit z obratu měnové politiky americké centrální banky (Fed) a ze zvýšení její základní úrokové sazby. Alespoň tak to vypadalo podle výsledků průzkumů mezi analytiky a ekonomy, které před jednáním měnového výboru FOMC ve středu a ve čtvrtek minulého týdne publikovaly zpravodajské agentury.
Nestalo se tak, a proto např. finanční sektor nebo výrobci luxusního zboží musí ještě z tohoto pohledu chvíli počkat a naopak akcie stavebních firem nebo utilit mohou ještě nějakou dobu zůstat v klidu.
Váhá Fed, váhá trh. Co si má o budoucnosti myslet řadový investor, pokud se nechce spolehnout výlučně na nabídku z oblasti kolektivního investování, tedy fondů, nebo jít cestou indexového investování? Zkusme následující myšlenkový postup:
Širší rozměr zářijového podržení sazby Fedu Obvyklý historický přístup, kdy se hledá analogie s minulým chován...
Jan Barta, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost:
Občas se vyplatí vystrčit hlavu ze zákopu každodenní praxe a rozhlédnout se po světě. Dějí se totiž „věci“. Mezi profesionály přicházejí do módy „výstřední“ techniky relaxace.(1) Ve velkých firmách se objevují funkce, jejichž názvy šokují.(2) Velké finanční domy zřizují centra behavioristické psychologie.(3) První, opožděné a nesmělé, vlaštovky se objevují i u nás. Svědectvím může být hojně navštívený seminář Moneca, který byl věnován tématu psychologie a financí, svědectvím mohou být některé diplomové práce na Masarykově univerzitě.(4) A svědectvím mohou být i ojedinělé pokusy v komunikaci některých správců.
Když odhlédneme od detailů, jsme svědky toho, jak se dva vědní obory (ekonomie a psychologie – behaviorální finance) smiřují. Ony si totiž zpočátku do oka nepadly.
Klasičtí psychologové po léta tvrdili, že emoce jsou významnou, mnohdy poslední, příčinou lidského konání. Klasickým investičním profesionálům...
Aleš Charvát, UniCredit Bank CR, a.s.:
Konečně jsme se dočkali. Záporné úrokové sazby dorazily poprvé oficiálně i do ČR. Aukce státních pokladničních poukázek, která proběhla minulý týden, skončila s výnosem na úrovní minus 0,1 procenta. V praxi to znamená, že si investoři uložili české koruny do státních cenných papírů a ještě za to zaplatí. Přebytek českých korun na trhu zajistila pomocí svých devizových intervencí především Česká národní banka. A zahraniční spekulanti, kteří příliš nevěří, že by hladinu směnného kurzu EUR/CZK na úrovni 27 Kč za Euro mohla ČNB skutečně udržet i v roce 2016. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se tak nestalo a investoři museli začít za úložky v českých korunách platit.
Akciové trhy se pomalu ale jistě oklepávají z prudkého poklesu, který zapříčinilo částečné splasknutí čínské akciové bubliny v minulých týdnech. Analytici se předhánějí v modelování scénářů, skeptici věští další obří krizi a ti chytřejší si v období největšího poklesu již něco...
Roman Dvořák, Pioneer Investments ČR:
Objem majetku ve fondech dosahuje celosvětově rekordních hodnot. To se týká také fondů v České republice. Znamená to, že se Češi konečně přestali bát investovat? Z vývoje struktury finančního majetku českých domácností to zatím ještě nevyplývá.
Struktura finančního majetku českých domácností totiž stále vybočuje z celosvětových standardů. Bankovní depozita celosvětově představují asi 30 % finančního majetku, ale u českých domácností ukrajují z úspor více než polovinu a každým rokem jejich podíl pomalu stoupá. Podle Zprávy o vývoji finančního trhu Ministerstva financí ČR byl podíl termínovaných a netermínovaných vkladů na finančním majetku českých domácností v roce 2007 přibližně 44 %, ale v roce 2014 stoupl na více než 51 %. Za stejnou dobu naopak klesl podíl investičních fondů ze 14 % na necelých 10 %.
Mezi státy OECD drží vyšší podíl depozit než Češi jen Slováci, Řekové, Japonci, Turci a Lucemburčané. Jaký k tomu mají důvod? Některé...